Šumavské pláně
geomorfologický podcelek Šumavy / From Wikipedia, the free encyclopedia
Šumavské pláně jsou geomorfologický podcelek ve střední části Šumavy. Rozprostírají se na ploše 670 km² (jsou tak nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy a zabírají 40 % její celkové rozlohy) a mají průměrnou nadmořskou výšku 980 m.[1] Na západě sousedí s Železnorudskou hornatinou, na severu se Svatoborskou a Vimperskou vrchovinou, na východě s Boubínskou hornatinou, Vltavickou brázdou a Trojmezenskou hornatinou. Mají charakter ploché hornatiny – zarovnaný povrch zabírající plochu asi 450 km²[2] se zde zachoval díky tomu, že sem dosud nepostoupila eroze vodních toků. Do neobvyklé výškové polohy (nad 1000 m n. m.) byl vysunut vrásno-zlomovými pohyby. Nad popsaný peneplén vyčnívají do výše přes 1200 m oblé vrcholky – suky, odlehlíky. Údolí jsou zde většinou mělká a otevřená, často vyplněná rašeliništi. Více rozčleněn je pouze severní okraj plání – především Svojšská hornatina, kterou rozčleňují kaňony Vydry a Křemelné.
Šumavské pláně | |
---|---|
Nejvyšší bod | 1376 m n. m. (Blatný vrch) |
Rozloha | 670 km² |
Nadřazená jednotka | Šumava |
Podřazené jednotky | Kochánovské pláně, Kvildské pláně, Javornická hornatina, Svojšská hornatina, Knížecí pláně |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko![]() Německo ![]() |
Horniny | rula, granodiorit, žula |
Povodí | Vltava, Dunaj |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IB-1A |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |