Čuhujiv
sídlo v Charkovské oblasti na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
Čuhujiv (ukrajinsky Чугуїв, rusky Чугуев / Čugujev) je město na severovýchodní, „Slobodské“ Ukrajině. Leží na řece Severní Doněc v Charkovské oblasti, asi 35 km východně od Charkova, na trati Charkov – Kupjansk (– Voroněž). Město je správním centrem Čuhujivského rajónu. S přibližně 33 tisíci[1] obyvateli je čtvrtým největším městem oblasti. V roce 2022 zde žilo 31 018 obyvatel.
| Čuhujiv Чугуїв | |
|---|---|
 Chrám Panny Marie (2014) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°50′8″ s. š., 36°41′1″ v. d. |
| Nadmořská výška | 96 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Charkovská |
| Rajón | Čuhujivský |
  Čuhujiv | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12,77 km² |
| Počet obyvatel | 31 018 (2022) |
| Hustota zalidnění | 2 429 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Halyna Mykolajivna Minajeva (od 2002) |
| Vznik | 1533 |
| Oficiální web | chuguev-rada |
| Adresa obecního úřadu | вул. Старонікольська 35а 63503 м. Чугуїв |
| Telefonní předvolba | 5746 |
| PSČ | 63509 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Archeologickými nálezy je zdejší osídlení doloženo z období Chazarského kaganátu. Také později zde žili slovanští obyvatelé v drobných osadách. Názory historiků na založení Čuhujivu se různí, vznikl mezi lety 1540-1627, podle některých město založil car Ivan IV. Hrozný. Kozáci v čele s atamanem Jakivem Ostrjaninem (ukrajinsky Яків Острянин) zde roku 1638 zbudovali pevnost s kamenným valem. Jejich emblém (zkřížené šavle) je ve znaku města. Význam jejich sídla byl především vojensko-strategický, na místní poměry bylo sídlo dosti velké. Vojáci Ruského impéria zde v 1. polovině 19. století vystavěli budovy mariánského chrámu, velitelství, důstojnického domu a kasáren. Na konci 19. století město mělo 12 000 obyvatel. Statut města byl potvrzen až 10. srpna 1938.
Po 2. světové válce zde byla zřízena sovětská vojenská letecká základna s učilištěm, kde studoval mj. kosmonaut Anatolij Filipčenko. Základna nyní slouží ukrajinskému letectvu.
V září 2020 se u města zřítilo ukrajinské vojenské letadlo Antonov AN-26 a zahynulo 25 lidí.[2]
Ruská invaze 2022
Při ruském leteckém útoku ze 24. července 2022 bylo zasaženo několik budov, mj. Kulturní centrum. [3]
- Čuhujivský závod na montáž a opravu letadel
- EkoInvest" LLC - podnik skupiny "Ekoton", výrobce zařízení na čištění odpadních vod
- LLC Čuhujivský závod palivového zařízení
- potravinářský průmyslː mlékárna, masokombinát, výroba slunečnicového oleje
,_5_2.jpg)
- Pravoslavný chrám Smrti Panny Marie (Svjatopokrovskij sobor) izjumské eparchie ukrajinské pravoslavné církve; významná klasicistní architektura, na půdorysu řeckého kříže se třemi sloupovými portiky, postaven v letech 1829-1834; původně hlavní kostel vojenských jednotek charkovské oblasti Ruského impéria; roku 1872 byla přistavěna věž (zvonice), pobořená za druhé světové války, ve 30. letech 20. století byl kostel zrušen, po roce 1942 jej obsadili němečtí nacisté a zřídili zde zajatecký táboor. V letech 1945-1947 v něm bydleli Němci. Po roce 1990 byl obnoven a vysvěcen; roku 2013 byla znovu postavena věž.
- Pravoslavný chrám Panny Marie Utěšitelky truchlících - hřbitovní, z přelomu 19. a 20. století
- Bývalé vojenské velitelství - klasicistní budova s věží z roku 1831
- Důstojnický dům z 2. čtvrtiny 19. století
- Kulturní centrum - zbořeno při raketovém útoku roku 2022
- Rodný dům Ilji Repina (adaptován na vojenskou rezidenci)
- Dva Repinovy pomníky - busta na sloupu v městském parku (19̈56); polofigura na pilíři nedaleko jeho rodného domu (po roce 1990)
- Památník a galerie Ilji Repina, otevřen roku 1996
- Jakiv Ostrjanin (ukrajinsky Яків Острянин) († 1641) – kozácký ataman, budovatel a velitel Čuhujivské pevnosti
- Ilja Repin (1844–1930) – významný ukrajinsko-ruský realistický malíř, narodil se zde; hrob jeho matky Tatjany Stěpanovny († 1880) se dochoval na zdejším hřbitově.
Kozienice, Polsko- Stary Sącz, Polsko
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
