Článek 48 Výmarské ústavy
From Wikipedia, the free encyclopedia
Článek 48 Výmarské ústavy (1919-1933) umožňoval říšskému prezidentovi za určitých okolností přijmout nouzová opatření bez souhlasu Říšského sněmu. Tato pravomoc zahrnovala vyhlášení "nouzových dekretů".[1]