druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Čičorka pestrá[1] (Securigera varia), česky též čičorečka pestrá[2], patří mezi vytrvalé byliny z čeledi bobovitých a je okrajovou barevnou jetelovinou.
 Čičorka pestrá | |
|---|---|
 Květenství čičorečky pestré | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Rod | čičorka (Securigera) |
| Binomické jméno | |
| Securigera varia (L.) Lassen, 1989 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čičorka má vystoupavou či poléhavou lodyhu, obvykle 50 až 100 cm dlouhou (výjimečně až 200 cm). Hranatý stonek je dutý, rýhovaný a větvený. Lichozpeřeně dělené listy mají 6 až 12 párů krátce řapíkatých lístků. Květy jsou uspořádané do okolíku a vyrůstající z paždí listů v počtu 10 až 20. Kvete v květnu až září. Plodem je struk. Má hluboký kůlový kořen a odnožuje kořenové výhony.
Čičorka je rozšířena po celé Evropě s výjimkou Skandinávie a Velké Británie, kam byla jen druhotně zavlečena podobně jako do Severní Ameriky. Dále se vyskytuje v zemích jihovýchodní a střední Asie. V České republice je čičorka rozšířena od nížin až po podhorské oblasti, ve vyšších polohách se vyskytuje zřídka.
Čičorka pestrá se přednostně vyskytuje na výživných a vápencových půdách. Nejčastěji ji můžeme najít na suchých či mírně vlhkých loukách, travnatých stráních, mezích, železničních náspech a na okrajích cest.
Čičorka pestrá má význam jako doplňková pícnina, obohacující krmivo rostlinnými bílkovinami. Přestože je mírně jedovatá, nejsou dokumentovány otravy u koní, skotu ani ovcí. U monogastrických zvířat může však být ve větším množství nebezpečná. Vysévá se koncem dubna na šířku řádků 12,5 až 25 cm, výsevek okolo 25 kg/ha. Semeno mahagonové barvy je podlouhlé a válečkovité. Výnosy suché hmoty činí v užitkovém roce 9 – 10 t/ha, se spalným teplem 18,896 MJ/kg, průměrný výnos semene je 200 – 300 kg/ha.
Čičorka pestrá obsahuje přibližně 28 % vlákniny, 23 % dusíkatých látek, 8 – 9 % popele, 3 % tuku a okolo 37 % bezdusíkatých látek z absolutní sušiny. Porost lze využívat až čtyři užitkové roky.
Pěstování čičorky pestré je v zemích Evropské unie povoleno. Podle nařízení vlády č. 86/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů lze dostat na pěstování této plodiny dotaci. Podmínky pro udělení této dotace jsou uvedeny v Praktické příručce MZe, č. 58/2005 „Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro r. 2005 na základě §2 a §2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství“.
Mimo pícninářství může být využita jako energetická bylina.
V minulosti se sušená nať čičorky Herba coronillae variae používala jako kardiotonikum vzhledem k obsahu koronillinu.
Čičorka pestrá byla v roce 1989 přeřazena z rodu Coronilla Linné, 1753 do rodu Securigera de Candolle, 1805. Toto nové taxonomické zařazení je v současnosti běžně akceptováno. V české botanické nomenklatuře se po nějaký čas používalo původní rodové jméno čičorka i pro rod Securidaca (např. v Klíči ke květeně ČR), v roce 2012 se v Botanickém slovníku k odlišení objevuje nové české rodové jméno čičorečka.[2][3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
