Čedičová žíla Boč
přírodní památka v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Čedičová žíla Boč je přírodní památka mezi Stráží nad Ohří a Bočí v okrese Karlovy Vary. Spravuje ji Krajský úřad Karlovarského kraje.[1] Důvodem ochrany je ukázka sloupcovitého rozpadu čediče. Nacházejí se zde stopy po třetihorní vulkanické činnosti a unikátní suťové lesy a kamenné moře.
 Čedičová žíla Boč | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 PP Čedičová žíla Boč celkový pohled z jihu | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 16. února 1960[1] |
| Nadm. výška | 340–434[1] m n. m. |
| Rozloha | 1,33 ha[2][3] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Karlovy Vary |
| Umístění | Stráž nad Ohří |
| Souřadnice | 50°20′59,28″ s. š., 13°3′54,72″ v. d. |
  Čedičová žíla Boč | |
| Další informace | |
| Kód | 2445 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka leží přibližně 1,5 km severovýchodně od obce Stráž nad Ohří nad levým břehem řeky Ohře a nad silnicí I/13. Chráněné území zasahuje do dvou katastrálních území, jimiž jsou k.ú. Boč a k.ú. Peklo. Lokalita se nachází v Přírodním parku Stráž nad Ohří.
Geomorfologie a geologie
Nachází se v Podkrušnohorské oblasti v geomorfologickém celku Doupovské hory.[4] Území tvoří výraznou morfologickou dominantu údolí Ohře.
Geologicky se jedná skalní výchozy původního třetihorního sopouchu v předpolí doupovského vulkanického centra. Čedičové magma zde prorazilo prvohorními granulity krušnohorského krystalinika. Později bylo čedičové těleso denudací vypreparováno nad úroveň okolního terénu. Vlastní skalní masív je tvořen čedičovou horninou, která je podle chemické klasifikace výlevných hornin popisována jako nefelinit. V lomové stěně se zachovala ukázkově vyvinuta sloupcovitá odlučnost s vějířovitým uspořádáním. Hlavní žíla má mocnost okolo 15 m, v jejím okolí se nachází různá pyroklastika, zejména tufy, tufity a vulkanické brekcie. V půdním pokryvu převažuje kambizem.[5][6] Čedičová žíla byla částečně odkryta při těžbě kamene při úpatí prudkých jihovýchodních svahů Pekelské skály (774 m).[7]
Flóra a fauna
Vegetaci chráněného území tvoří listnaté lesy. Na skalních výchozech a sutích se sporadicky nachází teplomilná skalní vegetace, zastoupena např. silenkou obecnou (Silene vulgaris) a nící (Silene nutans) a diviznou malokvětou (Verbascum thapsus). Na převážně holých a balvanitých sutích roste kakost smrdutý (Geranium robertianum) a konopice dvouklaná (Galeopsis bifidum). Skály v ochranném pásmu zarůstají teplomilnou doubravou s dubem zimním (Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem babykou (Acer campestre) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde rostou stovky exemplářů áronu plamatého (Arum maculatum), ojediněle tařice skalní (Aurinia saxatilis) a rmen barvířský (Anthemis tinctoria).[7]
Ze zvláště chráněných druhů živočichů sem při průzkumných letech zavítá výr velký (Bubo bubo) a sokol stěhovavý (Falco peregrinus).[7] V literatuře je uváděn na okraji území výskyt holuba doupňáka (Columba oenas), užovky stromové (Zamenis longissimus) a mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).[6][8]
Pohled z východu
Vrchol skalního ostrohu
Skála nad údolím Ohře
Chráněné území
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
