Úšovice
část města Mariánské Lázně v okrese Cheb From Wikipedia, the free encyclopedia
Úšovice jsou nejstarší částí dnešních Mariánských Lázní, jejichž území původně spadalo pod obec Úšovice. V nejstarší části Úšovic, kde se nyní nachází kostel sv. Antonína, stávala kdysi tvrz, jejíž zbytky jsou dodnes v terénu patrné. V roce 2011 zde trvale žilo 6 651 obyvatel.[3]
| Úšovice | |
|---|---|
 Palackého ulice v Úšovicích | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Mariánské Lázně |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°57′20″ s. š., 12°42′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 6 069 (2021)[1] |
| Katastrální území | Úšovice (9,69 km²) |
| PSČ | 353 01 |
| Počet domů | 709 (2011)[2] |
  Úšovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 91600 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273.[4]
K obci Úšovice patřila dříve i čtvrť Šenov i vlastní Mariánské Lázně. Mariánské Lázně o rozloze 772 hektarů byly z Úšovic vyčleněny po roce 1818. Po vybudování železniční trati a nádraží v roce 1872 dostalo nádraží v tehdejších Úšovicích název Mariánské Lázně. Kolem hostince Schönau (Šenov, později Šumava), postaveného v roce 1838, a v okolí vyrostly čtvrti Šenov, Bellevue, Nádražní čtvrť a Luft.
19. června 1886 byla podána okresnímu hejtmanství Teplá žádost o založení nového městečka Šenov složeného ze čtvrtí Šenov, Nádražní, Luft a Hamrníky. Obecní zastupitelstvo v Úšovicích se k žádosti vyjádřilo zamítavě. Klášter Teplá se vyjádřil, že ke vzniku nové obce nemá námitek. Okresní výbor Teplá v roce 1887 zjišťoval na místě názory občanů a došel k závěru, že většina majitelů domů a pozemků v dotčené oblasti s navrhovaným odtržením od Úšovic nesouhlasila. Další návrh, zahrnující tentokrát již jen čtvrti Šenov a Nádražní čtvrť, byl podán 5. května 1887. Účetnictví Úšovic začal zkoumat Okresní úřad v Teplé i Zemský výbor v Praze, obec Úšovice však opět nesouhlasila. Když ani po třech letech nebyla žádost vyřízena, Šenovští změnili návrh a začali požadovat připojení Šenova k Mariánským Lázním, s čímž Mariánské Lázně souhlasily, obec Úšovice i tento návrh odmítla. Výnosem Zemského výboru v Praze ze 17. října 1893 byly čtvrti Šenov a Nádražní odtrženy od Úšovic a připojeny k Mariánským Lázním. Součástí Úšovic zůstaly čtvrtě Luft a Bellevue a osady Hamrníky a Stanoviště. Dnem 1. dubna 1895 Mariánské Lázně převzaly správu nového území a následně přečíslovaly domy, 8 let poté byla k nádraží zavedena elektrická dráha. Jméno čtvrti a zamýšleného městečka Šenov postupně upadlo v zapomenutí.[5]
15. října 1941 byly k Mariánským Lázním připojeny Henleinovým příkazem i Úšovice s osadami Stanoviště a Hamrníky, bylo však zachováno úšovické i hamernické samostatné číslování domů. Po válce byl sice tento příkaz anulován, ale město Mariánské Lázně okamžitě požádalo o nové právní připojení Úšovic, které tak z hlediska dnešního práva nastalo v roce 1945. V šedesátých letech vznikl problém na novém sídlišti Panská Pole, jímž se proplétá klikatá katastrální hranice a systémy číslování domů se zde prolínají.[5]
V současnosti zde natrvalo žije valná většina mariánskolázeňských obyvatel. Příčinu tomu zavdalo urbanistické řešení poválečné výstavby a následná výstavba obytných sídlišť, která pokračuje až do dnešních dnů. Úšovice si zachovaly svůj osobitý charakter a půvab vlastní celému lázeňskému místu.
Název Úšovice je místními obyvateli vyslovován krátce, tedy „Ušovice“.
Podle sčítání 1930 zde žilo v 356 domech 3 755 obyvatel. 118 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 3539 k německé. Žilo zde 3586 římských katolíků, 78 evangelíků, 3 příslušníci Církve československé husitské a 25 židů.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 526 | 1073 | 1353 | 1227 | 2181 | 2567 | 3755 | 2155 | 3297 | 4821 | 6852 | 6035 | 5880 | 6651 |
| Počet domů | 71 | 119 | 126 | 114 | 166 | 203 | 356 | 387 | . | 429 | 525 | 538 | 594 | 709 |
- Lázeňský dům Panorama
- Lázeňský dům Miramonte
- Kostel svatého Antonína Paduánského
Hotel Sonáta v Plzeňské ulici
Lázeňský dům Panorama
Palackého ulice
Dům Ural na Školním náměstí
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
