Útvina (německy Uitwa) je obec v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. V obci včetně místních částí žije 581[1] obyvatel.

Stručná fakta Lokalita, Status ...
Útvina
Thumb
kostel sv. Víta
ThumbThumb
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecToužim
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel581 (2024)[1]
Rozloha37,82 km²[2]
Nadmořská výška595 m n. m.
PSČ364 01
Počet domů163 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚtvina 80
364 01 Toužim
obecutvina@volny.cz
StarostkaIng. Lenka Straková
Oficiální web: www.utvina.cz
Thumb
Thumb
Útvina
Další údaje
Kód obce555681
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Historie

Thumb
Rozhledna v Útvině

První písemná zmínka o Útvině pochází z roku 1214, kdy se uvádí na falzu listiny pro pány z Rýzmburka jako celnice na cestě z Prahy do Chebu. V roce 1354 připomínán filiální kostel fary v Přílezích pod správou milevských premonstrátů a jejich proboštství v Toužimi. Rozvětvení obchodní stezky z Prahy přes Kynžvart a přes Loket do Chebu v Útvině podnítilo rozvoj kolonizační osady na trhovou ves, která někdy před rokem 1466 získala městské právo, což vedlo i k přenesení fary z Přílez do Útviny ke kostelu svatého Víta. Za husitských válek se toužimského proboštství a tím i Útviny zmocnila kališnická šlechta (1436–1488 rytíři z Vřesovic).[zdroj⁠?!] Za poděbradských válek v roce 1469 bylo město vypleněno bečovskými katolickými pány z Plavna. Jan z Vřesovic poté získal od krále Jiřího z Poděbrad povolení, aby přenesl privilegia Útviny na Toužim včetně práva nové městečko opevnit.[4] Poté však byla Útvina obnovena a původní obec vedla do roku 1478 spory o městská práva (zejména o znak a trhy) s novou obcí v Toužimi. Útvina pak zůstala ve stínu nové obce a byla označována jen jako městys.

Útvina byla poddanským městem, toužimská vrchnost zde měla poplužní dvůr s panským domem. V roce 1553 měla Útvina kolem padesáti domů, obyvatelé byli převážně již německé národnosti. Do konce feudalismu sdílela osudy s toužimským panstvím. Od 17. století se zde začali usazovat Židé, vznikla židovská obec s vlastní synagogou a hřbitovem na Šibeničním vrchu. Židovská obec zanikla v 19. století.

Městečko roku vyhořelo 1784 a téměř celé pak v roce 1870. V roce 1939 zde žilo 600 obyvatel ve 156 domech. Po roce 1945 postihlo Útvinu vysídlení německého obyvatelstva. V minulosti se obyvatelé živili zejména zemědělstvím, ke kterému provozovali různá řemesla a obchod. V 18. století zde působil také cech zedníků a kameníků v čele se stavebním mistrem Johannem Schmiedem. V 19. století se řada obyvatel věnovala provozování hudby, zejména v okolních lázních.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 647 obyvatel (z toho 288 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 640 Němců a šest cizinců. Kromě sedmi evangelíků a jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 646 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 642 Němců a tři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[6]

Další informace Rok, Počet obyvatel ...
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 954 2 011 1 929 1 835 1 856 1 864 1 820 830 633 582 536 476 547 594 607
Počet domů 330 332 336 332 336 339 358 262 139 121 111 131 143 154 163
Zavřít

Obecní správa

Části obce

Od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 k obci patřily i Odolenovice.[9]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 10. září 2021.[10]

Pamětihodnosti

Historické jádro Útviny utvářela křižovatka starých cest a bývalé tržiště (náměstí) má tvar trojúhelníku. Většina historické hrázděné a roubené zástavby zanikla při požáru v roce 1870 a při demolicích po roce 1945.

  • V jádru gotický kostel kostel svatého Víta obnovený po požáru v roce 1469, barokně upravován v roce 1706 a obnoven po požáru 1870.
  • Bývalá radnice čp. 80, v jádru barokní, vybudovaná po roce 1656
  • Rozhledna Útvina

Zaniklé památky:

  • Poplužní dvůr čp. 42 s panským domem se saským sedátkovým portálkem z roku 1560, zbořen 1975.
  • Židovský hřbitov; náhrobky nacisté použili v roce 1944 do základů radarové stanice.
  • Pomník padlým na návsi noví osídlenci odstranili.[11]

Osobnosti

  • Johann Schmied, barokní zednický mistr a architekt
  • Otto Zerlik (1907–1989), německý folklorista a spisovatel

Odkazy

Wikiwand in your browser!

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.

Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.