Újezd (Vrskmaň)
zaniklá vesnice v okrese Chomutov From Wikipedia, the free encyclopedia
Újezd (německy Ojes) je zaniklá vesnice v okrese Chomutov asi dva kilometry severovýchodně od středu Jirkova. Stála v katastrálním území Kyjice v nadmořské výšce 273 metrů.[1] Zanikla v roce 1980 při stavbě vodní nádrže Újezd.
| Újezd | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vrskmaň |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′59″ s. š., 13°28′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Kyjice (2,85 km²) |
| Nadmořská výška | 273 m n. m. |
  Újezd | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 97 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název vesnice je staročeským označením pro území, po jehož obvodu projela skupina šlechticů a vytyčila tak jeho hranice. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech Vgezd (1281), in Ujezdci (1445), in villa Oyesz (1454) nebo Ogezd (1555).[2]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281 a nachází se v přídomku prvního známého majitele, který se jmenoval Pogral. Z roku 1383 pochází zmínka o tvrzi, na které sídlili děti jakéhosi Šráma. Tvrz v té době tvořila součást manského systému hradu Nový Žeberk.[3] Stávala na ostrůvku v rybníce v jihovýchodní části vesnice a patřila pravděpodobně k sídlům typu motte.[4]
V patnáctém století patřila vesnice k novosedelskému panství. Jedním z majitelů byl Jan z Měrunic, který Nové Sedlo roku 1444 prodal a ponechal si pouze Újezd se zpustlou tvrzí. Vesnici po něm zdědila jeho manželka Škonka z Hostivice a roku 1446 ji prodala Hynku Berkovi z Dubé.[3] Po něm se v držení statku vystřídalo několik vladyckých rodin a roku 1470 je koupil Bedřich Hora z Ocelovic,[5] kterému patřilo Nové Sedlo. V šestnáctém století byl Újezd součástí červenohrádeckého panství.[3][6] Jeho majitelem byl mimo jiné Kryštof z Karlovic, který roku 1571 prodal Bohuslavovi staršímu z Michalovic statek Ervěnice.[5] Dne 16. listopadu 1579 uzavřel Rudolf z Karlovic smlouvu s Kateřinou Rubininovou, vdovou po Bohuslavovi z Michalovic, kterou jí prodal vesnice Kundratice a Újezd se mlýnem.[5]
Třicetiletou válku vesnice přečkala bez větších škod nebo byly brzy napraveny, ale jedna selská usedlost a dvě chalupy byly pusté. Podle berní ruly z roku 1654 v Újezdě žili čtyři sedláci, šest chalupníků a jedna rodina bez pozemků. Dohromady vlastnili šest potahů, šestnáct krav, čtrnáct jalovic, dvanáct ovcí, osmnáct prasat a dvě kozy.[5]
Podle díla Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1846 v Újezdě žilo 174 obyvatel ve třiceti domech. U vsi bývaly dva mlýny, z nichž tzv. Wiesenmühle (Luční mlýn) stával za vesnicí směrem k Jirkovu. Počet obyvatel se ve druhé polovině devatenáctého století příliš neměnil. Lidé se živili zemědělstvím, provozováním řemesel nebo prací v továrnách. Přímo ve vsi fungoval hostinec, parní mlýn s pilou a od roku 1868 továrna na výrobu vaty, ve které se zpracovávala cupanina dodávaná jako odpad z jirkovské textilní továrny. V okolí vesnice se nacházelo 45 hektarů důlních měr, na kterých býval hnědouhelný důl Franz Josef uzavřený před rokem 1905.[7]
Újezd se nikdy nestal samostatnou obcí. Po zrušení poddanství se stal osadou Kyjic a podle údajů ze sčítání lidu byl nejpozději od roku 1869 osadou Jirkova. Ke Kyjicím byl znovu připojen až v roce 1950, ale o deset let později se obě vesnice staly částí obce Vrskmaň.[8] Vesnice úředně zanikla 1. dubna 1980,[9] protože musela ustoupit výstavbě vodní nádrže Újezd.[10]
Ve vsi stávala novorománská kaple zasvěcená Panně Marii.[7]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
