Návrat

Fanfáry při odjezdu mě nezajímají, milejší jsou mi ódy při návratu.^[1]
— Cesare Maestri
Mám za to, že úkolem spisovatelů je upozorňovat a varovat občany, aby nepřipustili návrat ke starým pořádkům a aby trvali na svých požadavcích.^[2]
— Bahaa Taher

Bude-li se každá vteřina našeho života nekonečněkrát opakovat, jsme přikováni k věčnosti jak Ježíš Kristus ke kříži. Taková představa je hrozná. Ve světě věčného návratu leží na každém gestu tíha nesnesitelné odpovědnosti. To je důvod, proč Nietzsche nazýval myšlenku věčného návratu nejtěžším břemenem (das schwerste Gewicht).^[3]
— Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí
„Tak je to,“ řekl Siddhártha. „Když jsem se to naučil, podíval jsem se na svůj život a byla to také řeka a chlapec Siddhártha byl od muže Siddhárthy a od starce Siddhárthy oddělen jen stínem, ničím skutečným. Ani Siddhárthova dřívější narození nebyla žádnou minulostí a jeho smrt a návrat k brahma žádnou budoucností. Nic nebylo, nic nebude, všechno je bytí a přítomnost.“^[4]
— Hermann Hesse, Siddhártha
Změní se něco na válce dvou afrických států ve čtrnáctém století, bude-li se nesčetněkrát opakovat ve věčném návratu? Změní: stane se z ní blok, který ční a trvá, a její blbost bude neodčinitelná.^[3]
— Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí

↑ MESSNER, Reinhold. Cerro Torre: Tragédie na skalní jehle. Překlad Jaroslav Voříšek. 1. vyd. Praha : Brána, 2009. 253 s. ISBN 978-80-7243-415-2. S. 76.
↑ GOLIA, Maria. Tři otázky Bahaa Taherovi. literarni.cz [online]. 2011-03-21 [cit. 2011-06-05]. Dostupné online.
1 2 KUNDERA, Milan. Nesnesitelná lehkost bytí. 2. vyd. Brno : Atlantis, 2006. 344 s. ISBN 80-7108-281-3.
↑ HESSE, Hermann. Siddhártha. Překlad Miloš Černý. 2. vyd. Praha : Vyšehrad, 1984. 133 s. 33-674-84. S. 94–95.

Ve výrocích