John Cale

John Cale (2006)

John Cale (* 9. března 1942) je ve Walesu narozený hudebník-multiinstrumentalista, žijící převážně v USA.

Výroky

• Práce je mnohem zábavnější než zábava.
  Work is more fun than fun^[1][2]
• Rock'n'roll nestojí a nepadá s prodejem desek ... jeho uhelným kamenem je inspirace a umělecká svoboda.^{[3][p 1]}
• Viola je nejsmutnější ze všech nástrojů.^[4]
• Jsem odhodlán dokázat, že můžete žít jako hudebník a nechci zemřít mladý a bláznivý jako Mozart.^[4]
• Když jsem studoval kompozici, vůbec jsem se nestaral o to, že někde poblíž hrají v nějakém klubu Rolling Stones.^[5]
• Kdysi jsem uvažoval o tom, vytvářet hudbou počasí. V mozkové chirurgii používají na odřezávání tkáně ultrazvuk. Dosahují toho zahříváním. Vysoké kmitočty vyvolávají v hmotě teplo, nízké kmitočty se se skládají z kmitů a pohybů sloupců vzduchu.^[6]
• Jsem hodně netrpělivý člověk a nerad poslouchám tu samou hudbu a nerad hraji pořád dokola ty samé písničky. Takže musím psát pořád něco nového, abych se nenudil a neštval mě stereotyp.^[7]
• Každý, kdo hraje na nějaký smyčcový nástroj, by se upsal ďáblu, aby mohl hrát melodii z Vltavy. Nebyl to part pro violu, ale já to na ní hrál.^[8]
• Myslím si, že chyby jsou tím, co tě dělá člověkem.
  I think mistakes are what make you human.^[9]
• Rád nevím, kam přesně směřuju. Postavy v mých písních jsou zmatené, dostaly se do pasti a samy moc dobře nevědí, kam půjdou dál. (…) Nedělám hudbu, abych vám řekl, že je vše v pořádku. Není to veselá hudba.^[10]
• Mohl bych být vyčerpaný, ale aspoň vím, že můj mozek funguje.
  I might be exhausted but at least I know my brain is working.^[11]
• Patti [Smithová] a já máme společnou vášeň, že děláme věci a nepřemýšlíme nad nimi. Čistý instikt prostého dělání.
  Patti and I have a shared passion for doing things and not thinking about them. The pure instinct of just doing.^[12]

Ve výrocích

• Je nespravedlivé, že témeř po půl století od jejich vzniku, je John Cale stále nejznámější jako zakladatel Velvet Underground. (Wyndham Wallace, BBC)^[13]
• Já jen doufám, že se Johnovi jednoho dne dostane uznání za to, že je jako… Beethoven nebo někdo takový své doby. Ví toho o muzice hrozně moc, je strašně skvělý muzikant. Je úplně šílený – je to Velšan. —Lou Reed^[14]
• On je jediný hudebník, kterého zmíním, když jsem mě lidé ptají, s kým jsem hrál. Jen jedno jméno. On je nejlepší. Má na mě větší vliv než jakýkoliv bubeník, víc než kdokoliv jiný v mém dospělém životě.
  He's the only musician I'll mention if people ask who I play with. There's only one name. He’s the greatest. He has more of an impact on me than any drummer, more than anyone, in my adult life. —Deantoni Parks^[15]
• John Cale? Panebože! Nevím kde začít! Je s ním sranda, je pohledný … Vypadá jako ďábel." —Ingrid Superstar^[16]
• Nikdy nevíte, zda John Cale chtěl být Elvis Presley, Frankensteinovo stvoření nebo mladý Chopin. —Nat Finkelstein^[17]
• Myslím, že John Cale je jedním z mála umělců, kteří dokázali spojit avantgardu a rock'n'roll a fungovalo to. —James Dean Bradfield^[18]
• Pro mě John Cale představoval na rockové scéně ohromný katalizátor. Navždycky mám pevně vryté do paměti, jak spojil celou avantgardu s tradičním rockem. Čím víc jsem Johna poznával, tím víc mi přišel jako mozart. Neuměl se vyjadřovat zpěvem, vyjadřoval se hudbou. —Steve Mass, majitel newyorského nočního klubu Mudd.^[19]
• On mě opravdu zpřísnil. Myslím si, že pokud mohu hrát s ním, mohu hrát s kýmkoliv.
  He really tightened me up. I figure if I can play with him I can play with anybody. —Deantoni Parks^[20]
• Kupodivu to ve skutečnosti nebyl Lou Reed, kdo mě přitahoval ke skupině The Velvet Underground. Pro mě byl zvukem kapely John Cale. To se potvrdilo o několik let později, když jsem pracoval s Lou Reedem na albu Transformer. John byl subverzivní element kapely, jeden z nejpodceňovanějších hudebníků v historii rockové hudby. Ten chlap je nebezpečný, skutečný charakter. Nenapadá mě nikdo děsivnější a temnější. Lou Reed je v porovnání s ním sborový zpěvák.
  Oddly, it was not really Lou Reed who attracted me to the Velvet. To me, the sound of the band was John Cale. That was confirmed a few years later when I worked with Lou on Transformer. John was the subversive element of the band, one of the most underrated musicians in rock history. That guy is a danger, a true character. I cannot think of anybody more terrifying and dark. Lou Reed is a choirboy compared to him. —David Bowie^[21]
• On je pravděpodobobně můj nejoblíbenější zpěvák. Já prostě miluji, jak zní jeho hlas, je tak expresivní a plný melancholie.
  He’s probably my favourite singer. I just love the way his voice sounds, it’s so expressive and full of melancholy. —Mark Lanegan^[22]
• Byli rádi, že ho mají. Měl jméno. Přišel a vzbouzel respekt a já se ho snažil propagovat, jak jen to šlo. A pokaždé přispěl něčím novým. S Johnem do studia vždycky přišla kvalita. John je nádherně tvůrčí člověk, úžasně hýří nápady a vždycky se s ním příjemně pracovalo. V lecčems byl neoblomný, ale nevadilo mu zkoušet nové věci. (…) —Lewis Merenstein^[23]
• John Cale je jedním ze souhvězdí v mém hudebním a kulturním nebi.
  John Cale is one of the constellations in my musical and cultural sky. —James Murphy^[24]
• John Cale se zoufale miluje. Každý, s kým se dá dohromady, je zde jen proto, aby jej doplňoval.
  John Cale loves himself desperately. Anyone he takes up with is only there to complement him. —Keith Morris^[25]
• Johnův kreativní pohled je spíše diagonální než lineární. To platí i pro celý jeho pohled na svět. Je stejně tajemný, zajímavý a neúnavně zvídavý jako hudba, kterou dělá.
  John’s creative gaze is diagonal rather than linear. That also applies to his whole way of looking at the world. He is as arcane, interesting and relentlessly curious as the music he makes. —Ed Vulliamy^[26]
• The Velvet Underground jsou nesmírně důležití, ale jejich legenda má tendenci zastínit to, co John od té doby udělal, tedy že se neustále znovuvynalézá. Od té doby bylo tolik Johnů Caleů.
  The Velvet Underground are important, immensely so, but their legend tends to overshadow what John has done since, which is continually reinvent himself. There have been so many John Cales since then. —Ed Vulliamy^[26]

Poznámky

1. ↑ U příležitosti uvádění skupiny The Velvet Underground do Rock and Roll Hall of Fame v roce 1996

Reference

1. ↑ OWENS, David. John Cale: 'I might be exhausted but at least I know my brain is working’ [online]. Wales Online, 2012-09-29, [cit. 2014-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
2. ↑ MURRAY, Noel. John Cale [online]. A.V. Club, 2004-09-08, [cit. 2014-09-07]. Dostupné online. (anglicky)
3. ↑ UNTERBERGER, Richie. White Light / White Heat: Velvet Underground den po dni. Překlad Petr Ferenc. Praha : Volvox Globator, 2011. 264 s. ISBN 978-80-7207-821-9. S. 6.  
4. 1 2 WERKSMAN, Hans. John Cale - Quotes [online]. Fear is a man's best friend, [cit. 2012-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
5. ↑ BOCKRIS, Victor; MALANGA, Gerard. Nadoraz: Příběh The Velvet Underground. Překlad Josef Rauvolf. Brno : Levné knihy, 2010. 214 s. ISBN 978-80-7309-807-0. S. 18.  
6. ↑ BOCKRIS, Victor; MALANGA, Gerard. Nadoraz: Příběh The Velvet Underground. Překlad Josef Rauvolf. Brno : Levné knihy, 2010. 214 s. ISBN 978-80-7309-807-0. S. 148.  
7. ↑ VESELÝ, Karel. John Cale: Mé koláže míří na zvukově zvláštní místa [online]. Aktuálně.cz, 2013-02-28, [cit. 2014-10-18]. Dostupné online. (česky)
8. ↑ NOSÁLEK, Petr; VONDRA, Pavel; ČIHÁK, Ondřej. John Cale: Upsal bych se ďáblu, jen abych mohl hrát melodii ze Smetanovy Vltavy [online]. Praha : Český rozhlas, 2014-11-19, [cit. 2014-11-21]. Dostupné online.
9. ↑ John Cale: Beautiful Mistake [online]. Pop Twist, [cit. 2015-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
10. ↑ KOMÁREK, Tom. John Cale: Mám rád humor a rytmy hip hopu [online]. Novinky.cz, 2013-01-28, [cit. 2015-08-15]. Dostupné online.
11. ↑ OWENS, David. John Cale: 'I might be exhausted but at least I know my brain is working’ [online]. Wales Online, 2012-09-29, rev. 2013-03-26, [cit. 2015-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
12. ↑ O'BRIEN, Lucy: John Cale and Patti Smith: How We Met (Independent on Sunday, 25 August 1996)
13. ↑ WALLACE, Wyndham. John Cale Shifty Adventures in Nookie Wood Review [online]. BBC, 2012-10-02, [cit. 2012-10-28]. Dostupné online. (anglicky)
14. ↑ BOCKRIS, Victor; MALANGA, Gerard. Nadoraz: Příběh The Velvet Underground. [s.l.] : Levné knihy, 2010. ISBN 978-80-7309-807-0. Kapitola Odchází Cale, s. 153.  
15. ↑ HARTSELL, Bradley. Parks aims to change perception of marching bands [online]. Times-Herald, 2013-12-15, [cit. 2015-08-23]. Dostupné online. (anglicky)
16. ↑ WERKSMAN, Hans. About Cale [online]. Fear is a man's best friend, [cit. 2012-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
17. ↑ BOCKRIS, Victor; MALANGA, Gerard. Nadoraz: Příběh The Velvet Underground. Překlad Josef Rauvolf. Brno : Levné knihy, 2010. 214 s. ISBN 978-80-7309-807-0. S. 109.  
18. ↑ NISSIM, Mayer. James Dean Bradfield hails John Cale [online]. Digital Spy, 2010-03-10, [cit. 2014-06-25]. Dostupné online. (anglicky)
19. ↑ BOCKRIS, Victor; MALANGA, Gerard. Nadoraz: Příběh The Velvet Underground. Překlad Josef Rauvolf. Brno : Levné knihy, 2010. 214 s. ISBN 978-80-7309-807-0. S. 194.  
20. ↑ LENTZ, Andrew. Deantoni Parks: New Drummer For The Mars Volta [online]. Drum Magazine, 2012-11-14, [cit. 2015-08-15]. Dostupné online. (anglicky)
21. ↑ Les vies de Bowie. Les Inrocks, duben 2013, čís. 2/50. ISSN 0298-3788. (anglicky)
22. ↑ HUGHES, Rob. Pulling Son House From A Burning Building: Mark Lanegan Interviewed [online]. The Quietus, 2012-02-20, [cit. 2016-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
23. ↑ UNTERBERGER, Richie. White Light/White Heat: Velvet Underground den po dni. Překlad Petr Ferenc. Praha : Volvox Globator, 2011. 364 s. ISBN 978-80-7207-821-9. S. 298.  
24. ↑ FREEMAN, Nate. Hallelujah! John Cale, Lawrence Weiner Honored at Kitchen Gala [online]. Art News, 2017-04-18, [cit. 2017-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
25. ↑ BRIGHT, Kimberly J.. Chris Spedding: Reluctant Guitar Hero. Lincoln : iUniverse, 2006. 541 s. ISBN 978-0595-40209-0. S. 222. (anglicky) 
26. 1 2 O’HAGAN, Sean. ‘Hip-hop is the new avant garde’: John Cale on Lou Reed, anger and continual reinvention [online]. The Guardian, 2024-06-16, [cit. 2024-06-17]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

• Encyklopedický článek John Cale ve Wikipedii
• Kategorie John Cale ve Wikimedia Commons