Inkoust

Ve výrocích

• Vůně inkoustu je určitě i vůní střední Evropy. Kdybyste žili v Řecku, páchli byste olihněmi.^[1]
  — Igor Pomeranzev

V dílech

• Fernanda si přivezla krásný kalendáříček se zlatými klíčky, ve kterém jí její duchovní pastýřka fialovým inkoustem označila dny pohlavní zdrženlivosti. Po odečtení velikonočního týdne, nedělí, církevních svátků, prvních pátků v měsíci, dnů v ústraní, půstů a každoměsíčních zábran scvrkl se její rok na dvaačtyřicet dní, roztroušených ve změti fialových křížků.^[2]
  — Gabriel García Márquez, Sto roků samoty
• [Wolf:] „Podívejte se na tenhle starý psací stůl,“ pravil. „Všechno, co má co dělat se školou, je zrovna takové. Staré, zaprášené, špinavé. Malba opadávající v nezdravých slupkách. Lampy samý prach a mušinec. Všude inkoust. Díry v lavicích pořezaných kapesním nožem. Vitríny s vycpaninami ptáků plnými červů. Smrduté posluchárny chemie, bídné, špatě větrané tělocvičny, škvára na dvoře. A staří, idiotští profesoři. Blbci. Škola blbismu. Vzdělání… A to všechno špatně stárne! […]“^[3]
  — Boris Vian, Červená tráva

Reference

1. ↑ Igor Pomeranzev na pwf.cz
2. ↑ MÁRQUEZ, Gabriel García. Sto roků samoty. Překlad Vladimír Medek. 1. vyd. Praha : Odeon, 2012. 320 s. ISBN 978-80-207-1438-1.  
3. ↑ VIAN, Boris. Červená tráva. 4. vyd. Praha : Argo, 2009. 168 s. ISBN 978-80-257-0207-9. Kapitola 25, s. 98.  

Související

• Kalamář
• Pero

Externí odkazy

• Encyklopedický článek Inkoust ve Wikipedii
• Slovníkové heslo inkoust ve Wikislovníku
• Kategorie Ink ve Wikimedia Commons