starořecký filozof From Wikiquote, the free quote compendium
Dílo tohoto autora je třeba vyčlenit do samostatných stránek.
Můžete Wikicitátům pomoci tím, že jej odsud přesunete na stránku či stránky ve jmenném prostoru Dílo: spříslušným názvem díla.
Aristotelés ze Stageiry (384 př. n. l., Stageira, Chalkidiki – 322 př. n. l., Euboia) byl filosof vrcholného období řecké filosofie.
Ověřené
Čísla a pýthagoreismus
Pýthagorovci skládají celý vesmír zčísel, ale ne z čísel-jednotek, nýbrž soudí, že jednotky mají velikost.[1] — 58 B9, Aristotelés, Met. 1080b18-20.
…čísla jsou první zcelé přírody, proto usoudili, že prvky čísel jsou též prvky všech věcí aže celý vesmír je harmonií ačíslem.[1](oPýthagorovcích) — 58 B4, Aristotelés, Met. I, V, 986a1-3.
…prvky čísla jsou sudé aliché. Znich jedno prý je neomezené, druhé omezené, jednotka však prý se skládá znich obou, protože prý je zároveň sudá alichá; čísla se pak skládají zjednotky acelé nebe… zčísel.[1] — Aristotelés, Met. I, 5, 986a17-21.
Jiní však, právě ztéto školy, tvrdí, že počátků je deset avypočítávají se souřadně, totiž omezené a neomezené, sudé a liché, jedno a množství, pravé a levé, mužské a ženské, věc v klidu a věc v pohybu, přímé a křivé, světlo a tma, dobré a zlé, čtverec a obdélník.[1] — Aristotelés, Met. I, 5, 986a22-26.
Pýthagorovci říkali, že je prázdno aže znekonečna vstupuje do světa jednak vzduch, jako by jej svět vdechoval, jednak prázdno oddělující věci, ježto je prázdno jakýmsi dělidlem ahranicí sousedních věcí. Je především učísel, neboť prázdno ohraničuje jejich podstatu.[1] — 58 B30, Aristotelés, Fyzika 213b22-27.
Jsme tím, co opakovaně děláme. Dokonalost tedy není čin, ale zvyk.
Ideální člověk čerpá svou radost z prokazování laskavostí druhým.
Lidé rozumem silní ovládají jiné přirozeně.
Nejpozoruhodnější na člověku je jeho schopnost myšlení.
Osvícené sobectví - činění druhým dobré věci.
Filozofie
Lidé začali filozofovat, protože se něčemu divili.
Hněv
Každý se může rozhněvat – to je snadné. Ale rozhněvat se na správnou osobu, ve správné míře, ve správnou dobu, správným směrem a správným způsobem – to není v moci každého a není to snadné.
Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním aanalyzováním světa na jeho neredukovatelné anejzazší kategorie, objekty, příčiny aatributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry vpřirozené stavbě bytí, izolované od příčiny anásledku aodloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.[6] — Brian Rotman