spalovač

From Wiktionary, the free dictionary

čeština

výslovnost

  • IPA: [spalɔvat͡ʃ]

dělení

  • spa-lo-vač

podstatné jméno (1)

  • rod mužský životný

skloňování

Další informace pád \ číslo, jednotné ...
pád \ číslo jednotné množné
nominativ spalovač spalovači
genitiv spalovače spalovačů
dativ spalovači spalovačům
akuzativ spalovače spalovače
vokativ spalovači spalovači
lokál spalovači spalovačích
instrumentál spalovačem spalovači
Zavřít

význam

  1. člověk který něco spaluje
    • Živí se jako spalovač odpadků.
    • Pan Kopfrkingl byl vzorný spalovač mrtvol.

podstatné jméno (2)

  • rod mužský neživotný

skloňování

Další informace pád \ číslo, jednotné ...
pád \ číslo jednotné množné
nominativ spalovač spalovače
genitiv spalovače spalovačů
dativ spalovači spalovačům
akuzativ spalovač spalovače
vokativ spalovači spalovače
lokál spalovači spalovačích
instrumentál spalovačem spalovači
Zavřít

význam

  1. přístroj, který něco spaluje
    • Pražský inženýr Karel Schleyder sestrojil úsporný spalovač kouře.

související

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.