pocit
From Wiktionary, the free dictionary
From Wiktionary, the free dictionary
Možná hledáte pociť nebo počít.
Od českého pocítiti vycházejícího ze staročeského pocútiti (ve staročeštině byl pro pocit výraz počutie[1]), odvozeného od cútiti. K němu existují ekvivalenty ve všech slovanských jazycích. Vykládá se mylnou dekompozicí z praslovanského *ot-jutiti (původně „octnout se ve stavu bdělém, být schopen vnímání“[2]), což má podobný základ jako *jutro („jitro, doba procitnutí“).[3]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | pocit | pocity |
genitiv | pocitu | pocitů |
dativ | pocitu | pocitům |
akuzativ | pocit | pocity |
vokativ | pocite | pocity |
lokál | pocitu | pocitech |
instrumentál | pocitem | pocity |
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | pocit | pocity |
genitiv | pocitu | pocitov |
dativ | pocitu | pocitom |
akuzativ | pocit | pocity |
lokál | pocite | pocitoch |
instrumentál | pocitom | pocitmi |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.