mouka

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔʊ̯ka]

dělení

• mou-ka

podstatné jméno

• rod ženský
• látkové

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mouka	mouky
genitiv	mouky	mouk
dativ	mouce	moukám
akuzativ	mouku	mouky
vokativ	mouko	mouky
lokál	mouce	moukách
instrumentál	moukou	moukami

význam

1. rozemletá zrna pšenice, žita, pohanky, rýže, kukuřice nebo jáhel
   • Například byl takový nepsaný předpis, že si každá rodina sama dělá chleba; to se už ve tři hodiny ráno vstávalo, mouka podvečer zadělaná se kopistí mísila v díži – co práce s tím bylo!^[1]

překlady

1. rozemletá zrna

   • angličtina: flour
   • esperanto: faruno
   • francouzština: farine ž
   • hornolužická srbština: muka ž
   • chorvatština: brašno
   • italština: farina ž
   • katalánština: farina ž
   • latina: farina ž
   • lotyština: milti
   • maďarština: liszt
   • němčina: Mehl s
   • nizozemština: bloem, meel
   • polština: mąka ž
   • ruština: мука ž
   • slovenština: múka ž
   • slovinština: moka
   • španělština: harina ž

související

• moučný
• moučník
• moučnice
• moučnivka
• moučka
  • moučkový
• moukař
• moukařka
• zamoučit/zamoučnit