hořet

čeština

výslovnost

• IPA: [hɔr̝ɛt]

dělení

• ho-řet

etymologie

Všeslovanské. Ze staroslověnského горѣти, které z předpokládaného praslovanského *gorěti, jež souvisí s latinským furnus, německým a anglickým warm, starořeckým θερμός (thermos), latinským formus. V češtině dále srovnej např. hořký, horší, hrnec, řeřavý nebo žár.

sloveso

• nedokonavé
• nepřechodné

varianty

• (zastarale) hořeti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	hořím	hoříš	hoří	hoříme	hoříte	hoří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	hoř	hořme	hořte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	hořel	hořela	hořelo	hořeli	hořely	hořela

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	hoře	hoříc	hoříce

význam

1. být stravován ohněm, podléhat hoření
   • Papír, jak známo, hoří již při relativně velmi nízkých teplotách.
   • Vlhké listí velmi špatně hoří.
   • Hoř, ohníčku, hoř, přijde na tě tchoř! / Nebudeš-li hořeti, hodíme tě do řeky. / Přijde na tě černá vrána, budeš hořet až do rána!^[1]
   • „A co by bylo z toho,“ odpověděl hospodář, „kdyby u mne hořelo, ani bych nešel hasiti — však by mi ještě nebylo zle; brzy bych si postavil nový dům!“^[2]
   • V domku na okraji Bruntálu hořelo, při požáru zahynul bezdomovec.
2. pociťovat silné zaujetí, pro něco se nadchnout, horovat pro, často (hořet + instrumentál)
   • Hořela jsem zvědavostí, jak to všechno dopadne.
   • Psali dlouhé dopisy den co den hoříce touhou zase ji brzy spatřit.
   • Jen hořeli nedočkavostí, až budou pálit do těch krtčích děr a Podlešácké sysly z jejich pelechů vylévati.^[3]
3. červenat se, rudnout
4. být urgentní, být ohrožen z prodlení
   • Můžeš si klidně dát na čas, tahle práce určitě nehoří.

překlady

1. být stravován ohněm

   • angličtina: burn, flame
   • běloruština: гарэць
   • francouzština: brûler
   • latina: ardere, flagrare
   • němčina: brennen
   • nizozemština: branden, fikken
   • polština: gorzeć
   • ruština: гореть
   • řečtina: καίω
   • slovenština: horieť
   • srbština: горјети
   • španělština: quemar
2. —
3. • angličtina: blush
4. —

synonyma

1. planout, plápolat, (knižně) plát
2. být vzrušený, planout
3. pýřit se, rudnout
4. pospíchat, spěchat, chvátat, nesnést odkladu

související

• dohořet
• pohořet
• prohořet
• rozhořet se
• shořet
• uhořet
• vyhořet
• zahořet
• hoření
• hořlavý
• hořlavina
• hořák
• Pohořelec
• oharek

fráze a idiomy

• hořet za patami
• hořet koudel u prdele

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-28]. Heslo hořet.

1. lidová píseň provázející rozžínání ohně
2. Ludmila Tesařová: Tatíčkovy pohádky, pohádka Boží trest
3. Václav Beneš Třebízský: Bludné duše