deacon
From Wiktionary, the free dictionary
výslovnost
- IPA: [ˈdiːkən]
etymologie
Odvozeno z pozdně latinského diaconus, jež vzniklo z řeckého διάκονος diaconos — „církevní služebník, náboženský úředník“, doslova „sloužící“, složeniny předpony dia- „zcela, úplně“ a protoindoevropského kořene *kon-o-, jenž vyšel z kořene *ken- „dát se do pohybu“.[1]
podstatné jméno
skloňování
| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | deacon | deacons |
význam
související
- deaconess
- archdeacon
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
