Zona pellucida
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zona pellucida je označení glykoproteinového obalu vajíčka savců, který je produkován folikulárními (granulosovými) buňkami v průběhu oogeneze.[1] Zona pellucida slouží k selekci spermií (pouze nepoškozené spermie jsou schopné projít skrz). Její další funkcí je zabránění tzv. polyspermii – jevu kdy je vajíčko oplozeno více než jednou spermií. Zona pellucida setrvává okolo rozvíjejícího se zárodku až do stadia blastocysty.


Složení
Zona pellucida se skládá většinou ze tří (myš) nebo čtyř (člověk, skot, prase,[2] ) základních glykoproteinů ZP1, ZP2, ZP3 (a ZP4) (označovaných ve starších pracích také ZPB, ZPA, ZPC a,[3] tyto názvy ovšem nebyly jednotné a jejich používání se dnes nedoporučuje), které vytvářejí podstatnou část její hmoty. Tyto proteiny jsou velmi konzervované nejen mezi savci, ale vykazují vysoký stupeň podobnosti i s analogickými proteiny, které obalují vajíčka ostatních obratlovců.[4] Navíc zonou prostupují výběžky buněk korony radiaty (corona radiata) – buněčného obalu vajíčka, který zabezpečuje během oogeneze jeho výživu.
druh | ZP1 (Mr, zastoupení v ZP) | ZP2 (Mr, zastoupení v ZP) | ZP3 (Mr, zastoupení v ZP) | ZP4 (Mr, zastoupení v ZP) |
myš [5] | 200 000, 9% | 120 000, 40% | 83 000, 40% | – |
člověk [6][7] | ~100 000 | ~120 000 | ~ 58 000 | ~65 000 |
Funkce jednotlivých proteinů
ZP2 a ZP3 se nachází ve formě heterodimeru, který je propojen ZP1. ZP3 je hlavním ligandem (rozpoznávanou látkou) pro spermii, která je schopná vyvolat akrozomální reakci. Interakce mezi spermií a zonou pellucidou je založena na rozpoznání určitých sacharidových složek glykoproteinů zony pellucidy proteiny na povrchu spermie.[8],[3],[9]
- ZP1 propojuje ZP2 a ZP3
- ZP2 – umožňuje udržení akrozomálně zreagovaných spermií na zoně pellucidě [10]
- ZP3 – umožňuje primární navázání spermií, u kterých vyvolá akrozomální reakci [11]
- ZP4 – vyvolání akrozomální reakce [2]
Struktura
Funkce
Kontakt gamet
Zona pellucida je rozpoznávána spermiemi. Navázání spermií na zonu pellucidu je přirozeným spouštěčem akrozomální reakce (exocytózy akrozomu). Při akrozomální reakci se uvolnění akrozomální proteiny, které štěpí zonu pellucidu a spolu s pohybem bičíku pomáhají spermii jí proniknout. Na odhalené vnitřní akrozomální membráně jsou proteinové receptory, které při kontaktu spermie s plazmatickou membránou umožní fúzi těchto membrán – oplodnění.
Role po oplození
Po oplození zona pellucida chrání vajíčko před tzv. polyspermií. Polyspermie je pro většinu živočichů neslučitelná s další vývojem zárodku. Po fúzi gamet dojde ke kortikální reakci – vajíčko uvolní obsah svých kortikálních granulí, jejichž obsah pozmění zonu pellucidu:
- znesnadní navázaní a udržení spermií na zoně pellucidě pomocí kortikáních lektinů (proteinů specificky vázajících určité sacharidy), které vyvážou sacharidy na zoně a zabrání tak spermií vazbě na zonu.[9]
- kortikální enzymy rozštěpí ZP2, který pomáhá držet spermie při jejich průniku zonou pellucidou [10]
- způsobí její oddálení od povrchu vajíčka, takže spermie, kterým by se přesto podařilo dostat se skrz se nedostanou do kontaktu s plazmatickou membránou vajíčka a nemohou s ním splynout.
Zona pellucida zaniká u člověka ke konci prvního týdne po oplození, přibližně v době, kdy dochází k uhnízdění blastocysty v děložní sliznici.[12]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.