Zhůří
část města Rejštejn v okrese Klatovy From Wikipedia, the free encyclopedia
část města Rejštejn v okrese Klatovy From Wikipedia, the free encyclopedia
Zhůří (německy Haidl[2]) je osada, část města Rejštejn v okrese Klatovy, běžně označovaná za „zaniklou obec“.[3] Nachází se asi 6,5 km na jihovýchod od Rejštejna. Prochází zde silnice II/169. Jsou zde evidovány tři adresy.[4] V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[5]
Zhůří | |
---|---|
Zhůří | |
Lokalita | |
Charakter | osada |
Obec | Rejštejn |
Okres | Klatovy |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°5′1″ s. š., 13°33′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 0 (2011)[1] |
Katastrální území | Zhůří u Rejštejna (3,13 km²) |
Nadmořská výška | 1150 m n. m. |
PSČ | 341 93 |
Počet domů | 0 (2011)[1] |
Zhůří | |
Další údaje | |
Kód části obce | 140121 |
Kód k. ú. | 740128 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zhůří leží v katastrálním území Zhůří u Rejštejna o rozloze 3,13 km²[6] uvnitř Národního parku Šumava.
Již ve 14. století vedla tímto územím jedna z větví Zlaté stezky.[7] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720.[8] V roce 1921 zde stálo 18 domů a žilo 128 obyvatel.[9] Obec měla místní části Neuhas a Tiefenau.[10][11]
Dne 24. prosince 1937 nad Zhůřím narazilo do svahu Huťské hory letadlo Wibault 282-T společnosti Air France pravidelné linky z Paříže přes Prahu do Bukurešti. Na palubě letadla s imatrikulací F-AMYD byli dva členové posádky (kapitán František Lehký, 36 let, otec dvou dětí, nalétáno 7400 hodin; francouzský radista Pierre Austruc, 24 let, dva roky praxe)[12] a jeden cestující – státní návladní JUDr. Karel Flanderka, kteří všichni zahynuli.[13]
V letech 1938 až 1945 byla obec, v důsledku uzavření Mnichovské dohody, přičleněna (pod názvem Haidl) k nacistickému Německu.[14] Následně byla obec postižena v roce 1946 odsunem všech obyvatel, jelikož byli německé národnosti, a v roce 1952 byla zabrána vojskem, což definitivně přispělo k jejímu úplnému vysídlení od civilního obyvatelstva. Vybudovány byly naopak kasárny, dvě sovětské radarové stanice a vrtulníková základna, vše opuštěno v roce 1990.[7] Z fondů Evropské unie byla kasárna v roce 2009 zbourána. Náklady na demolici dosáhly 11 865 386 Kč, přičemž 90 % nákladů hradily dotace Evropské unie, zbytek uhradil stát.[15]
V roce 2015 zakoupil pozemky ve Zhůří developer a bývalý cyklista Roman Kreuziger se záměrem obec obnovit v původním duchu. Proti se postavilo vedení Národního parku Šumava kvůli ochraně zde se vyskytujících a zákonem chráněných rostlin a živočichů a narušení krajinného rázu.[2] V soudním sporu před klatovským soudem se v jeho zájmu ministerstvo životního prostředí domáhalo dodržení zákonného předkupního práva na tyto pozemky. Soud potvrdil, že zákonné právo nebylo dodrženo, ale z důvodů specifičnosti případu odmítl žalobě vyhovět. Kreuziger měl pro výstavbu nového Zhůří k dispozici jak příslušný vyhovující územní plán města Rejštejn, tak i projekt tří prvních domů od architekta Jaroslava Trávníčka.[3] Projekt byl ale v roce 2019 byl zastaven na základě negativního posudku vlivu stavby na životní prostředí.[16]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.