Zeměměřič

Zeměměřič (geodet, zastarale také geometr – z německého Geodät, Geometer) je odborný pracovník, zabývající se měřením (a zobrazením výsledků tohoto měření) částí povrchu zemského a objektů na něm. Jeho prací tedy není věda zeměměřictví, ale praktické zeměměřičství.^[1]

Zeměměřič při měření s totální stanicí

V Česku je zeměměřič absolvent střední průmyslové školy ve studijním oboru geodézie a katastr nemovitostí (nejčastěji na Střední průmyslové škole zeměměřické a Geografickém gymnáziu Praha) a nebo vysoké školy v oboru geodézie a kartografie.

Výraz zeměměřič se skládá ze slov Země a měřit, proto je jeho význam „ten, který měří Zemi“. V laické veřejnosti se používá místo slova zeměměřič i termínu geometr. Mezi odborníky je zaměnitelný i termín geodet, který však přísně vzato spíše odkazuje na vědní obor geodézie. (obdoba: lékař-medik, zeměměřič-geodet). V období starověkého Říma se užívalo pojmu agrimensor (latinsky).^[2] Počátek oboru geodézie (zeměměřictví) se klade do období vzniku a rozvoji egyptských civilizací: druhé tisíciletí př. n. l.^[3]

Významní zeměměřiči

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam geodetů.

Úlohy

• Zaměření, tj. získávání souřadnic měřením v terénu a výpočty
• Vytyčení, tj. vyznačování známých souřadnic v terénu
  • měření a zobrazení částí (pozemků) povrchu zemského pro účely katastru nemovitostí. Zpracování výsledků se děje v souřadnicovém systému (v ČR závazný S-JTSK = systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální). Nejčastějším výsledkem prací pro katastr nemovitostí je geometrický plán a vytyčení hranic pozemků.
  • zaměřovací a zobrazovací práce pro účely stavebnictví a investiční výstavby. Jedná se např. o zaměřování inženýrských sítí, vytyčování stavebních objektů před stavbou, měření sedání a mikropohybů staveb, měření a výpočet vytyčovacích sítí.
  • měření
    • trigonometrických bodů
    • bodů podrobného polohového bodového pole
    • zhušťovacích bodů
    • nivelačních bodů

Úřední ověření

Veškeré výsledky zeměměřické činnosti v České republice musí být ze zákona ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. Toto ověření je stvrzeno kulatým razítkem úředně oprávněného zeměměřického inženýra a zapsáním osoby na seznam zeměměřičů.^[4] Oprávnění uděluje Český úřad zeměměřický a katastrální na základě úspěšně složené zkoušky. U vojáků z povolání uděluje toto oprávnění Ministerstvo obrany České republiky. Uchazeč musí mít vysokoškolské vzdělání zeměměřického zaměření a praxi v oboru minimálně pět let.

V roce 2023 se situace kolem úředního ověření změnila - nově bude se vznikem České komory zeměměřičů úřední ověření kulatým razítkem dávat autorizovaný zeměměřický inženýr.

Reference

1. HRUŠKOVÁ, Zd. Naše řeč – Zeměměřictví a zeměměřičství. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-08-01]. Dostupné online.
2. MARŠÍKOVÁ, Magdalena; MARŠÍK, Zbyněk. Dějiny zeměměřictví a pozemkových úprav v Čechách a na Moravě v kontextu světového vývoje. první. vyd. Praha: Libri,s.r.o., 2007. 182 s. ISBN 978-80-7277-318-3. S. 161.
3. HÁNEK Pavel. 250 století zeměměřictví (Data z dějin oboru). První vydání. Praha: Klaudian, 2000. 72.s. ISBN 80-902524-0-0. S.5
4. ČÚZK: Seznam všech úředně oprávněných zeměměřických inženýrů Archivováno 12. 8. 2020 na Wayback Machine.

Související články

• Zeměměřictví
• Geodézie
• Teodolit
• Triangulace
• Kartografie
• Katastr nemovitostí České republiky
• Geometrický plán
• Vytyčení hranic pozemků
• Věcné břemeno
• Czech POINT

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zeměměřič na Wikimedia Commons
• Téma Zeměměřič ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou geodeti
• Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický (VÚGTK)
• Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK)
• časopis Zeměměřič