druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys) je nízká, aromatická, planě rostoucí rostlina kvetoucí koncem léta žlutými květy. Je jedním ze čtyř druhů zběhovce rostoucích v české přírodě. Patří ke dvěma druhům, jež byly v druhé polovině 20. století krátce vyděleny do nového rodu zběhoveček (Chamaepitys); nyní patří znovu do rodu zběhovec (Ajuga).[1][2][3]
 Zběhovec trojklaný | |
|---|---|
 zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Podčeleď | Ajugoideae |
| Rod | zběhovec (Ajuga) |
| Binomické jméno | |
| Ajuga chamaepitys (L.) Schreber, 1774 | |
| Poddruhy v ČR | |
| |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
.jpg)
.JPG)
Původní areál zběhovce trojklaného zabírá kromě Skandinávie téměř celou Evropu, Blízký východ, Kavkaz, pobřeží Černého moře a sahá do Střední Asie. Na jižní straně Středozemního moře zasahuje na severovýchod afrického kontinentu.
V České republice archeofyt rozšířený ve dvou arelách v teplých a relativně suchých územích na jižní Moravě a v severozápadních a středních Čechách. Menší arela je ve středním Pootaví (Horažďovicko, Strakonicko). Od druhé poloviny 20. století silně ustupující druh. Nálezy z poslední doby (2006) jsou soustředěny zejména do oblasti nejjižnější Moravy, do okolí Mikulova a Znojma.[4] Rostl na vápencích mezi Sušicí a Strakonicemi, také v okolí Českého Krumlova, ale zde vyhynul. Výskyt je omezen na nížinný a pahorkatinný (planární a kolinní) vegetační stupeň, nejvýše rostl u Českého Krumlova v 560 m n. m.[3] Na Slovensku (zbehovček chijský trojený) roste především v teplých nížinách na jihu a východě území.[1]
V primárním areálu roste zběhovec trojklaný na suchých loukách, pastvinách a pustých místech. V České republice osídloval pole, vinice, úhory a rumiště. Vyskytuje se zvláště na půdách bohatých vápníkem v nejteplejších územích státu.[4] Vyhledává sušší teplé půdy s černozemí, spraší a písčitá stanoviště. Jednoletá rostlina klíčí poměrně pozdě, až v teplém období jara. Kvete od konce května do září, Cibulka uvádí, že někdy po celou zimu.[5] (V mírné zimě někdy přežívá do následujících roku.) Rostliny jsou proměnlivé ve vzrůstu, vyskytují se od drobných nevětvených jedinců až po statné byliny od báze bohatě větvené. Ploidie druhu je 2n = 28.
Ještě koncem 20. století byl zběhovec trojklaný považován za význačný, rychle se šířící plevel, hlavně v teplých, viničních a kukuřičných oblastech. Zapleveloval i vytrvalé pícniny a rozrůstal se zvláště po žních na strništích. Druh je znám i v lidovém léčitelství; využíval se jako diuretikum a lék na tišení dny a revmatismu.[1][6][7][8] Celá bylina se používá k ošetření krvácení a rychlého tepu a v arabských zemích k veterinárním účelům.[9]
Jednoletá bylina hustě porostlá bělavými chlupy bývá vysoká 5 až 20 cm a vyrůstá z rozvětveného kořene. Lodyha je přímá, poléhavá či vystoupavá, tupě čtyřhranná, odstále huňatá a většinou větvená. Přízemní listy v malé růžici jsou dlouze řapíkaté, úzce obvejčité nebo obkopinaté, celokrajné nebo se třemi až pěti nestejně dlouhými úkrojky. Lodyžní listy jsou husté, krátce řapíkaté, jednoduché, podlouhle sbíhavé a někdy zpeřené. Čepel je dlouhá 1 až 5 cm a široká do 1 cm, má tvar kopinatý až obvejčitý, bývá celokrajná nebo oddáleně mělce zubatá s jedním až třemi zuby; na svrchní straně má tři výrazné žilky, na spodní vyniklou střední žilku a je oboustranně chlupatá.[1][5]
Rostlina je aromatická, při rozemnutí připomíná vůní borovicové terpeny.[7]
Lichopřesleny žlutých květů bývají poměrně chudé, dvoukvěté až čtyřkvěté. Listeny podpírající květenství jsou úzké až čárkovité a bělavě chlupaté. Květy jsou oboupohlavné, vonné, souměrné a mají krátké stopky. Kalich je trubkovitý, slabě dvoupyský a má pět nestejně dlouhých cípů; střední cíp horního pysku je kratší než postranní cípy, oba cípy dolního pysku jsou delší než postranní cípy horního pysku. Koruna je také dvoupyská, 5 mm až 15 mm dlouhá, dvakrát až třikrát delší než kalich, citrónově žlutá až světle oranžová, na dolním pysku má purpurové skvrny. Horní pysk koruny je krátký dvouklaný, dolní je třílaločný a rozprostřený, nejširší střední lalok je srdčitě vykrojený. Tyčinky s dlouhými nitkami jsou čtyři, vnější jsou delší než vnitřní. Horní semeník vznikl srůstem dvou plodolistů, nese čnělku s bliznou se dvěma rameny. Podsemeníkový val má jeden lalok ve funkci nektaria. Květy jsou opylovány hlavně létajícím hmyzem, pozdní květy se občas opylí kleistogamicky.[1][2][5]
Plod je zelenohnědá, v obryse úzce vejčitá, čtyřboká nebo pětiboká, asi 3,0 mm dlouhá a na hřbetní straně síťovitě jamkovitá tvrdka.[3] Rozpadá se na plůdky, semena, která mají přívěsek s masíčkem a jsou rozšiřována mravenci (šíření je myrmekochorní[8]). Klíčivost si podržují po několik let.
S přelomem tisíciletí se početní stav a pravidelná místa výskytu začaly rapidně snižovat a v druhé dekádě 21. století již není považován za plevel, natož významný, ale za rostlinu ohroženou vymizením. Mandák uvádí, že vzhledem k vzácnosti druhu je vhodné stávající populace spíše chránit než jakkoli omezovat.[4] V Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky (2017, s. 80) je Ajuga chamaepitys subsp. chamaepitys čili zběhovec trojklaný pravý považován za kriticky ohrožený druh (C1t).[10] Vytrácí se zřejmě následkem masivní chemizace zemědělských půd a hluboké orby.[7] Na Slovensku potenciálně zranitelný taxon (NT).
V české přírodě se v minulosti kromě nominátního poddruhu vyskytoval i poddruh zběhovec trojklaný olysalý Ajuga chamaepitys subsp. chia (Schreb.) Arcang. Rostl za stejných podmínek i na obdobných místech, ale byl celkově statnější. Nyní se v české květeně nevyskytuje a je považován za taxon nejasný (A3).[11]
Starší botanická jména: zběhovec yva (Presl 1819, Sloboda 1852), yva trojklaná (Opiz 1852), yva (Čelakovský 1879), zběhovec yva (Polívka 1912, Dostál 1950), zběhoveček trojklaný (Dostál 1989), zběhovec trojklaný (Kubát 2002).[1]
Lidově byl zběhovec trojklaný (Ajuga chamaepitys) nazýván borovička malá, borynka, bředy, cypřiš, polní evička, hyva, chrys polní, iva, ivka polní, ivkaja, traňk žlutý, yva, zběhové koření, žluté kvítí.[12]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
