Wolf-Lundmark-Melotte

Wolf-Lundmark-Melotte (zkráceně WLM) je nepravidelná galaxie na okraji místní skupiny galaxií, vzdálená přibližně 3 miliony světelných let od Země. Nachází se v souhvězdí Velryby a byla objevena v roce 1909 německým astronomem Maxem Wolfem. Charakter tohoto objektu podrobně popsali v roce 1926 astronomové Knut Lundmark a Philibert Jacques Melotte, podle nichž nese své jméno.^[1]

Wolf-Lundmark-Melotte
Galaxie Wolf-Lundmark-Melotte
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	Nepravidelná galaxie
Třída	IB(s)m[1]
Objevitel	Max Wolf
Datum objevu	1909
Rektascenze	00h 01m 58,1s[1]
Deklinace	-15°27′39″[1]
Souhvězdí	Velryba (lat. Cetus)
Zdánlivá magnituda (V)	11,0[1]
Úhlová velikost	11,5′ × 4,2′[1]
Vzdálenost	3,04 ± 0,11 Mly (930 ± 30 kpc)[2] ly
Rudý posuv	-122 ± 2 km/s[1]
Kupa galaxií	Místní skupina
Metalicita [Fe/H]	−1,28
Označení v katalozích
Principal Galaxies Catalogue	PGC 143
Jiná označení	DDO 221, UGCA 444, PGC 143[1]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastnosti

WLM je nepravidelná galaxie třídy IB(s)m, což znamená, že má chaotický disk bez výrazné spirální struktury. Díky relativní izolaci od ostatních členů Místní skupiny je považována za jednu z nejméně narušených galaxií.^[2]

Rotace galaxie vykazuje asymetrii, která může poukazovat na poruchy v jejím vnějším halo. Pravděpodobným zdrojem jsou dávné interakce či působení okolního prostředí.^[3] Ačkoli se WLM nachází v izolovaném prostoru, existují náznaky takzvaného odtrhávání plynu (ram pressure stripping) vlivem okolního plynu.^[4]

Hvězdná populace zahrnuje převážně hvězdy populace II (chudé na kovy) a menší množství mladých hvězd soustředěných především v jižní části systému.

Hvězdotvorba

Oblasti aktivní hvězdotvorby se ve WLM nacházejí hlavně v jižním sektoru galaxie. Při pozorování v ultrafialovém oboru se v těchto zónách objevují mladé hvězdy, jež zde vznikly v relativně nedávné době. Nejvýznamnější fáze hvězdotvorby proběhla během prvních několika miliard let po vzniku galaxie, kdy se metalicita zvýšila z [Fe/H] kolem −2,2 na přibližně −1,3.^[5]

Kulová hvězdokupa

Wolf-Lundmark-Melotte obsahuje jedinou prokazatelnou kulovou hvězdokupu WLM-1. Její stáří se odhaduje na 12–13 miliard let a metalicita se pohybuje kolem [Fe/H] = −1,5.^[6] WLM-1 je důležitá pro výzkum vývoje hvězdných populací v takto izolovaných galaxiích.

Pozorování Vesmírným dalekohledem Jamese Webba

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil dosud nejpodrobnější snímky WLM, na nichž lze rozlišit jednotlivé hvězdy.^[7] Tyto snímky přispívají k lepšímu pochopení chemického složení a prostorového rozložení hvězd. Díky nízké metalicitě je WLM vhodnou analogií pro studium raných období vývoje galaxií.^[8]

Význam

Izolovaná pozice a relativně původní hvězdné složení činí z WLM cenný objekt pro studium evoluce galaxií. Jelikož podléhá minimálním interakcím s okolím, umožňuje zkoumat procesy formování hvězd a galaktické dynamiky téměř v „původním“ stavu.