galaxie From Wikipedia, the free encyclopedia
Wolf-Lundmark-Melotte (zkráceně WLM) je nepravidelná galaxie na okraji místní skupiny galaxií, vzdálená přibližně 3 miliony světelných let od Země. Nachází se v souhvězdí Velryby a byla objevena v roce 1909 německým astronomem Maxem Wolfem. Charakter tohoto objektu podrobně popsali v roce 1926 astronomové Knut Lundmark a Philibert Jacques Melotte, podle nichž nese své jméno.[1]
| Wolf-Lundmark-Melotte | |
|---|---|
 Galaxie Wolf-Lundmark-Melotte | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | Nepravidelná galaxie |
| Třída | IB(s)m[1] |
| Objevitel | Max Wolf |
| Datum objevu | 1909 |
| Rektascenze | 00h 01m 58,1s[1] |
| Deklinace | -15°27′39″[1] |
| Souhvězdí | Velryba (lat. Cetus) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 11,0[1] |
| Úhlová velikost | 11,5′ × 4,2′[1] |
| Vzdálenost | 3,04 ± 0,11 Mly (930 ± 30 kpc)[2] ly |
| Rudý posuv | -122 ± 2 km/s[1] |
| Kupa galaxií | Místní skupina |
| Metalicita [Fe/H] | −1,28 |
| Označení v katalozích | |
| Principal Galaxies Catalogue | PGC 143 |
| Jiná označení | DDO 221, UGCA 444, PGC 143[1] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
WLM je nepravidelná galaxie třídy IB(s)m, což znamená, že má chaotický disk bez výrazné spirální struktury. Díky relativní izolaci od ostatních členů Místní skupiny je považována za jednu z nejméně narušených galaxií.[2]
Rotace galaxie vykazuje asymetrii, která může poukazovat na poruchy v jejím vnějším halo. Pravděpodobným zdrojem jsou dávné interakce či působení okolního prostředí.[3] Ačkoli se WLM nachází v izolovaném prostoru, existují náznaky takzvaného odtrhávání plynu (ram pressure stripping) vlivem okolního plynu.[4]
Hvězdná populace zahrnuje převážně hvězdy populace II (chudé na kovy) a menší množství mladých hvězd soustředěných především v jižní části systému.
Oblasti aktivní hvězdotvorby se ve WLM nacházejí hlavně v jižním sektoru galaxie. Při pozorování v ultrafialovém oboru se v těchto zónách objevují mladé hvězdy, jež zde vznikly v relativně nedávné době. Nejvýznamnější fáze hvězdotvorby proběhla během prvních několika miliard let po vzniku galaxie, kdy se metalicita zvýšila z [Fe/H] kolem −2,2 na přibližně −1,3.[5]
Wolf-Lundmark-Melotte obsahuje jedinou prokazatelnou kulovou hvězdokupu WLM-1. Její stáří se odhaduje na 12–13 miliard let a metalicita se pohybuje kolem [Fe/H] = −1,5.[6] WLM-1 je důležitá pro výzkum vývoje hvězdných populací v takto izolovaných galaxiích.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil dosud nejpodrobnější snímky WLM, na nichž lze rozlišit jednotlivé hvězdy.[7] Tyto snímky přispívají k lepšímu pochopení chemického složení a prostorového rozložení hvězd. Díky nízké metalicitě je WLM vhodnou analogií pro studium raných období vývoje galaxií.[8]
Izolovaná pozice a relativně původní hvězdné složení činí z WLM cenný objekt pro studium evoluce galaxií. Jelikož podléhá minimálním interakcím s okolím, umožňuje zkoumat procesy formování hvězd a galaktické dynamiky téměř v „původním“ stavu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
