polský nacionální aktivista, novinář a politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Wojciech Korfanty, rodným jménem Adalbert Korfanty, (20. duben 1873 – 17. srpen 1939) byl polský slezský nacionální aktivista, novinář a politik, poslanec německého Reichstagu a Pruského zemského sněmu, později Sejmu. Byl také jedním z vůdců Slezských povstání v německém Horním Slezsku.
| Wojciech Korfanty | |
|---|---|
 Wojciech Korfanty v roce 1925. | |
| Vicepremiér Polské republiky | |
| Ve funkci: říjen 1923 – prosinec 1923 | |
| Předseda vlády | Wincenty Witos |
| Poslanec Sejmu | |
| Ve funkci: 1922 – 1930 | |
| Senátor polského senátu | |
| Ve funkci: 1930 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polská křesťansko-demokratická strana |
| Narození | 20. duben 1873 Siemianowice Śląskie, Německé císařství |
| Úmrtí | 17. srpen 1939 Varšava, Polsko |
| Místo pohřbení | hřbitov na Francuskiej ulici v Katovicích |
| Národnost | polská |
| Choť | Elżbieta Korfantowa |
| Alma mater | Technická univerzita Berlín Vratislavská univerzita |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | Řád bílé orlice Kříž za chrabrost |
| Commons | Wojciech Korfanty |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl znám pro svou politiku těsně po první světové válce, požadující připojení Slezska k Polsku. Před válkou se snažil bránit německé diskriminaci Poláků a germanizaci v Horním Slezsku.
Narodil se jako syn horníka v Sadzawce,[1] tehdejší části Siemianowic (německy Laurahütte) v Pruském Slezsku. Mezi lety 1895 až 1901 studoval filosofii, práva a ekonomii nejprve na Technické univerzitě v Charlottenburgu (Berlín) a později na Vratislavské univerzitě,[2] kde se spřátelil se svým učitelem a marxistou Wernerem Sombartem. V roce 1901 se stal šéfredaktorem polských novin Górnoslązak, ve kterých se snažil povzbudit polské národní uvědomění v regionu.[3]
V roce 1903 byl zvolen poslancem Reichstagu[4] a o rok později také Pruského zemského sněmu,[5] kde zastupoval tzv. Polský kroužek (Polskie koło). Polská menšina v Prusku většinově podporovala katolickou stranu Centrum, avšak ta odmítla chránit polské zájmy. Proto Korfanty vydal v roce 1901 polemický list Pryč s Centrem (Precz z Centrum), kde naléhal na katolickou polsky mluvící menšinu v Německu, aby odvrhla svou národní lhostejnost a přenesla svou politickou podporu z nadnárodního katolicismu k věci polského národa.[6] Nicméně Korfanty si nadále udržel své křesťansko-demokratické přesvědčení, které pak rozvíjel na polské politické scéně.[7]
Na konci první světové války bylo Němci založené Polské království nahrazeno nezávislým polským státem. Ve své řeči v Reichstagu dne 25. října 1918 Korfanty požadoval, aby provincie Západní Prusko (včetně Warmie a města Gdaňsk), provincie Poznaňsko a části provincií Východní Prusko (Mazury) a Slezsko (Horní Slezsko) byly připojeny k Polsku.[8] Po válce, během Velkopolského povstání, se stal členem Nejvyšší lidové rady (Naczelna Rada Ludowa) v Poznani a členem polského provizorního parlamentu (Constituanta-Sejm).[9] Byl také hlavou polské komise pro plebiscit v Horním Slezsku.[10] Poté se dostal do čela druhého slezského povstání z roku 1920[10] a taktéž třetího slezského povstání z roku 1921.[11] Po předání slezské otázky k posouzení Společnosti národů byl Němci obviněn z organizovaného terorismu vůči německým civilistům.[12] Některé německé propagandistické noviny ho označily za původce rozkazu k zavraždění slezského politika Theofila Kupky.[13][14]
V nové Polské republice se Korfanty stal v roce 1922 poslancem Sejmu; mandát si podržel až do roku 1930. V letech 1922 až 1935 byl také členem slezského parlamentu. Byl odpůrcem autonomie Slezského vojvodství, ve které viděl překážku v reintegraci Slezska do Polska. Na druhou stranu bránil práva německé menšiny v Horním Slezsku, neboť věřil, že prosperita menšin obohacuje celou společnost v oblasti.[zdroj?!]
Mezi říjnem a prosincem 1923 byl krátce vicepremiérem druhé vlády Wincenta Witose. V roce 1924 navázal na svou novinářskou linii a stal se šéfredaktorem novin Rzeczpospolita a Polonia.[15] Kritizoval Květnový převrat Józefa Piłsudského a ustavení sanační vlády. V roce 1930 byl zatčen a uvězněn v Brestské pevnosti, spolu s ostatními vůdci Centrolewu (aliance levicových a středových stran v opozici proti vládnoucímu kabinetu).[16]
V roce 1935 byl nucen opustit Polsko[17] a emigroval do Československa, kde se stal členem centro-pravé skupiny Front Morges, vytvořené emigranty Ignacy Paderewským a Władysławem Sikorským. Po německé okupaci Čech a Moravy se přemístil do Francie a v dubnu 1939 se vrátil zpět do Polska, neboť doufal, že zrušení polsko-německé smlouvy o neútočení ze strany Němců a tím také obnovení hrozby polské nezávislosti pomůže přemoci domácí politické rozpory. Avšak okamžitě po svém návratu byl zatčen a propuštěn teprve v srpnu 1939 kvůli svému špatnému zdraví. Zemřel krátce na to, pouhé dva týdny před německým vpádem do Polska.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
