Wipptal
údolí v Alpách v Itálii a Rakousku From Wikipedia, the free encyclopedia
údolí v Alpách v Itálii a Rakousku From Wikipedia, the free encyclopedia
Wipptal je údolí vedoucí severojižním směrem v Centrálních krystalických Alpách v rakouském Severním Tyrolsku a italském Jižním Tyrolsku. Severní polovina je odvodňována řekou Sill a dále do Černého moře prostřednictvím říčního systému Dunaje, zatímco jižní polovina je odvodňována řekou Isarco a dále do Jaderského moře prostřednictvím říčního systému Adiže. Wipptal je rozdělen na dvě poloviny Brennerským průsmykem. Severní konec Wipptalu tvoří styk s údolím Inntal poblíž tyrolského hlavního města Innsbrucku; jižní hranici s údolím řeky Isarco (Eisacktal) tvoří buď úzký bod Sachsenklemme, nebo o něco jižněji místo, kde za pevností Franzensfeste ústí do Brixenské pánve.
Wipptal | |
---|---|
Podřazené jednotky | Lower Wipp Valley a Upper Wipp Valley |
Stát | Itálie Rakousko |
Souřadnice | 47° s. š., 11°30′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wipptal vede jižně od Innsbrucku podél řeky Sill, překračuje hlavní alpský hřeben u Brenneru (1370 m n. m.) a vede podél řeky Isarco u v Jižním Tyrolsku přes Sterzing do Sachsenklemme a Franzensfeste. Na severu se ústí do údolí Unterintal, na jihu pokračuje jako údolí řeky Isarco. Údolí Wipptal odděluje Stubaiské a Sarntalské Alpy na západě od Tuxských a Zillertalských Alp na východě.[1]
Boční údolí s větším osídlením jsou (od severu k jihu) Stubaital, Gschnitztal, Obernbergtal, Pflerschtal a Ridnaun na západě a Navistal, Schmirntal, Valser Tal a Pfitsch na východě.
Prvními známými obyvateli údolí Wipptal byli Breonové.[2] Ti osídlili nízké horské terasy a náplavové kužely. Dlouhou dobu bylo údolí Wipptal kulturní, geografickou a politickou jednotkou v rámci diecéze Brixen a hrabství Tyrolsko. Současná hranice mezi Itálií a Rakouskem přes Brennerský průsmyk vznikla až po první světové válce, kdy v roce 1920 vstoupila v platnost Saintgermainská smlouva.
Název údolí pochází z římské pevnosti Vipitenum. Etymologie názvu je nejasná, ale jako pravděpodobná se jeví souvislost s doloženým etruským osobním jménem Vipiθenes.[3][4] V raném středověku bylo nedaleko Vipitenum založeno dnešní město Sterzing jako nová bavorská osada. Údolí je poprvé zmiňováno jako "vallis Vuibitina" kolem roku 937–957 v kopiáři z Hochstiftu Freising.[5] V roce 1166 je oblast zmiňována pod názvem "Wibetwald" v lenním a příjmovém rejstříku bavorských hrabat z Neuburg-Falkensteinu, takzvaném Codex Falkensteinensis.[6] Další zmínky jsou Wibital kolem roku 1170 a Wiptal nebo Wibtal kolem roku 1200. Tyto zmínky se vztahují k oblasti kolem Sterzingu, ale tento termín se od 15. století používá pouze pro část severně od Brennerského průsmyku; v 16. století k okresu Wipptal patřily okresní dvory Sterzing a Steinach. Úsek od Innsbrucku po Brennerský průsmyk byl označován jako dolní Wipptal a úsek od Brennerského průsmyku na jih jako horní Wipptal.[7]
Jihotyrolský úsek se někdy označuje také jako horní údolí Isarco (italsky Alta Valle Isarco). Pro úsek severně od Brennerského průsmyku se někdy používá termín Silltal, který v 19. století zavedli spisovatelé a učenci jako Johann Jakob Staffler, příležitostně se používá také termín Brennertal.[7]
Díky nízké nadmořské výšce Brennerského průsmyku bylo údolí Wipptal dlouho jednou z nejdůležitějších severojižních dopravních tras přes Alpy. V době Římské říše spojovala provincii Raetie se severní Itálií silnice Via Raetia, podél níž se nacházely silniční stanice Matreium a Vipitenum. Dnes tudy vede Brennerská silnice neboli Brennerská státní silnice, Brennerská železnice, která byla otevřena v roce 1867, a Brennerská dálnice s nejvýraznější stavbou, mostem Evropa. Jihotyrolským úsekem prochází cyklostezka "Brenner–Salorno".
Brennerská dálnice (A13 severně od Brenneru, A22 jižně od něj) je nejdůležitějším a nejvytíženějším severojižním přechodem Alp a leží na trase Mnichov–Verona. Obyvatelé údolí Wipptal si již léta stěžují na přetížení dopravy, zejména nákladní silniční dopravou. Brennerský úpatní tunel, který se v současné době staví, by měl místním obyvatelům ulevit.
Ve Wipptalu se nacházejí následující obce od severu k jihu:
V bočních údolích se nachází:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.