Kašna žabího krále vPullachu, Mnichov, BavorskoReliéfy nadomě Červený jelen vKarlových Varech symbolizující běžný život vlázeňském městěReliéf Jeden den zeživota horníka naHornickém domě vSokolověPamátník chmelařského spolku v Žatci sportrétními reliéfy nejdůležitějších místních pěstitelů chmele, nedochovánoBronzová deska z pomníku k 700. výročí města Litoměřice, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Wilhelm se narodil 7.července 1890 vKarlových Varech.[7] Rodiče, otec Wenzel Srb, obecní lesní úředník (narozen 30.června1849 vdnes již téměř zaniklé obci Činov/Schönau, kraj Žlutice/Ludnitz) amatka Josepha (narozena 28.října1853 vAndělské Hoře/Engelhaus), měli ještě dalších osm dětí. Bratr Julius byl významným karlovarským stavitelem.[6] Wilhelmova manželka Marta (narozena 2.února 1904) pocházela zbavorského Geretsriedu. Manželé Srb-Schlossbauerovi měli jednoho potomka.
Na počátku první světové války narukoval kpěchotě, ale brzy upadl doitalského zajetí. Ponávratu zválky vroce1918 se rozhodl usadit vrodném městě Karlových Varech, kde působil jako profesionální sochař. Ateliér si zde zařídil teprve vroce1926. Vletech 1938–1943 byl předsedou Metznerbundu,[pozn. 2] odroku 1943 působil krátce naNěmecké vysoké škole technické vPraze.[1][3]
Po druhé světové válce byl odsunut. VNěmecku se usadil nejprve vEinödhofu aponěkolika letech přesídlil doGartenbergu.[1]
Zemřel ve věku 81let dne 6.února, event.9.února,[pozn. 1] 1972 vBavorsku (Wolfratshausen/Geretsried/Gartenberg).
Wilhelm Srb-Schlossbauer byl činným sochařem auznávanou osobností. Pracoval hlavně vzápadních Čechách, později měl zakázky ivPraze. Proslavil se především jako sochař portrétní plastiky, které se věnoval předipodruhé světové válce. Vytvořil portrét své matky, či např.básníka E.G.Kolbenheyera, malíře agrafika Walthera Klemma, architekta Fritze Lehmanna, lékaře arektora německé Karlovy univerzity profesora Grossera, lidového badatele Josefa Hofmanna nebo básníka aspisovatele Emila Merkera. Kvynikajícím pracím zobdobí první Československé republiky patřily figurální skupiny nabudovách, reliéfní vlysy, především namoderních novostavbách.[1][5]
Schoulená (kolem 1930), plastika, bronz, v.23cm, Národní galerie vPraze[9][11]
Děvče s chlapcem (kolem 1930), kresba napapír, Galerie umění Karlovy Vary[12]
Památník chmelařského spolku (1932), Žatec – setřemi portrétními reliéfy nejdůležitějších místních pěstitelů chmele – Theodor Zuleger (1858–1929), JosefFischer aHans Damm (1860–1917), nedochováno[1][2]
Podíl na sochařské výzdobě průčelí paláce Adria vPraze (1922–1925)[13]
Pamětní medaile s portrétem J.W.Goetha (1932), bronz[1]
Jeden den ze života horníka (1925), reliéfní vlys naHornickém domě, Sokolov; výška 2,5metrů, délka přes 29metrů, osm motivů zeživota horníka: Loučení srodinou, Cesta dopráce, Fasování nástrojů afárání, Práce v dole (dva výjevy), Vyfárání avracení nástrojů, Cesta domů aZnovu doma.[1][14]
Reliéfní vlysy na domě Červený jelen (1935), Karlovy Vary; pro bývalou karlovarskou spořitelnu – alegorie zemědělec, úředník a obchodník[1], nad vchodem reliéfy symbolizují běžný život vlázeňském městě; témata např.: lázeňský host, Vřídlo, cestovní kancelář, nákupy, hotel, úřad, výroba porcelánu, zednické práce[5]
1937: Cena Josepha, svobodného pána von Eichendorff zareliéf Jeden den zeživota horníka naHornickém domě vSokolově[3]; cena byla předána vpražském Deutsches Haus (vypsána napodporu německých tvůrčích sil naúzemí Československa)[16]
1938: Umělecká cena německého kulturního spolku vČechách[1][2]
1958: Cena sudetoněmeckého krajanského spolku zasochařství[5]
Publikovaná data úmrtí Wilhelma Srb-Schlossbauera, konkrétně den jeho skonu, nejsou veshodě. Den 6.února uvádějí Slovník českých aslovenských výtvarných umělců 1950–2005,[2]Biografický lexikon sokolovského regionu,[1]Archiv výtvarného umění ABART[4], Informační portál moderního asoučasného sochařství vČR[3] astránka Wilhelm Srb-Schloßbauer naněmecké Wikipedii. Den úmrtí 9.února uvádí zdroj Kulturstiftung derdeutschen Vertriebenen fürWissenschaft undForschung.[5] (Biografický lexikon sokolovského regionu[1] dokonce poznamenává možnost dne úmrtí 7.února, dle nekrologu uvedeném vKarlsbader Zeitung).
Sdružení výtvarných umělců Metznerbund byl založen vbřeznu1920 vTeplicích jako uskupení německy hovořících výtvarných umělců vnově vzniklém Československu.[8]
Informační portál, věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice: Wilhelm Srb-Schlossbauer [online]. Horažďovice: Centrum pro dějiny sochařství Horažďovice [cit. 2021-12-31]. Dostupné online.
HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183s. ISBN978-80-270-0156-9. Kapitola Julius Srb – stavitel a odhadce, s.45–46.
HABÁNOVÁ, Anna. Mladí lvi v kleci: Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. [s.l.]: ARBOR VITAE, Řevnice / Oblastní galerie, Liberec, 2013. 437s. Kapitola Výtvarné umění na Karlovarsku mezi dvěma válkami, s.203. [Dále jen HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci].
TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců, II. díl, L–Ž. 3. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. ISBN80-900648-4-1. Kapitola Srb-Schlossbauer, Vilém, s.477.
KOL. AUTORŮ. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Sh–Sr. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2005. ISBN80-86171-20-5. Kapitola Srb-Schlossbauer Wilhelm, s.348–349.
HABÁNOVÁ, Anna. Mladí lvi v kleci: Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. 1. vyd. [s.l.]: ARBOR VITAE, Řevnice / Oblastní galerie, Liberec, 2013. 437s. Kapitola Výtvarné umění na Karlovarsku mezi dvěma válkami, s.28,37,86,88,89,93,145,187,203,206,207,208,210,211,214,215,217,230.
.jpg)
.jpg)
Rakousko-Uhersko
multimediální obsah na Commons
