Věra Stuchelová
česká fotografka From Wikipedia, the free encyclopedia
česká fotografka From Wikipedia, the free encyclopedia
Věra Stuchelová (* 26. května 1973, Prachatice) je česká výtvarnice a fotografka. Pracuje v médiu fotografie, instalace, grafiky a malby. Ve své tvorbě se zabývá genderovými tématy, v některých cyklech autoportrétem. Je členkou fotografické skupiny JO.
| Věra Stuchelová | |
|---|---|
 Fotografka Věra Stuchelová | |
| Narození | 26. května 1973 (51 let) Prachatice |
| Povolání | fotografka, malířka, výtvarnice a vysokoškolská učitelka |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze. Od roku 2003 pracuje jako odborná asistentka výuky digitální fotografie v Ústavu umění a designu na Západočeské univerzitě v Plzni. V současné době (2008) žije v Českých Budějovicích. Věra Stuchelová je známá svými fotografickými cykly. Například v cyklu Dopisy se snaží vyjádřit emoce, náladu, pocit, jaký člověk má, když v ruce drží kousek minulosti. V cyklu Soukromý prostor zdůrazňuje intimitu tohoto světa, který je podle ní zranitelný a křehký. Jedná se o autoportrét, rozšířený i o portréty věcí, vztahů a prostředí. V cyklu Intimita subjektivně vypovídá sama o sobě, hledá vlastní hodnoty, prožitky a postoje k realitě. V souboru Sen se opět zabývá vlastní identitou, digitální fotografie přetváří a manipuluje a technikou sítotisku přenáší na plátno.[1]
Cyklus Mateřská dovolená (2008) má dvě části. Ta první se skládá z černobílých autoportrétů, kdy je tvář autorky skryta za běžnými věcmi používanými při mytí nádobí, vaření, uklízení a podobně. Druhá část je barevná a tvoří je autoportréty s její dcerou. Je v ní intimnost, hravost, láska i vzájemnost, ale i síla, protože mateřství v sobě obsahuje obrovskou sílu, náboj emocí a entuziasmu ale i nutnost překonávání šedi a rutiny každodennosti.[2]
Cyklus Hyperreality pracuje s neukončeností a fragmentací prostoru, příběhu a času. Autorka zobrazuje obyčejná, záměrně banálních místa, zátiší ve svém domě hyperrealistickým způsobem (HDR fotografie). Toto fotografické podání umožňuje vnoření a fascinaci prostorem jeho detaily a umocňuje kontrast banality a každodennosti s tímto neobvyklým způsobem zobrazení. Vyzdvihává materiálnost takovým způsobem, že se stává až nemateriální. Matérie je povýšena na ideu přítomnosti. Fragmentovanost pohledů na určité vytržené výseky skutečnosti skládá dohromady mozaiku příběhu míst důvěrně známých, ale nově viděných. K této sérii autorka říká:
| „ | Dějový syžet se vztahuje k otázkám: kdo jsem, jak mne určuje a charakterizuje mé prostředí – můj soukromý svět, jsem vidět nebo jsem neviditelná žena, skrytá za hromadou drobností a ritualizovaných úkonů? | “ |
Autorka se dlouhodobě zajímá o použitý oděv jako námět uměleckého díla. (Šatník – performance Vezmi si něco mého, vystaveno na výstavě Za zrcadlem, Galerie AVU 2001 a Privátní umění, výstava Privart 2000). V současném projektu Blízkost – vzdálenost, používám staré obnošené šaty, punčochy, spodní prádlo a dětské oblečení. Pracuji s použitými oděvy, protože jsou silně spojeny s lidskou přítomností a nepřítomností – absencí. Lidé „zmizí“, ale oděv zůstává jako samostatný subjekt. Tato práce vychází i z potěšení třídit, vzpomínat a dotýkat se těchto svědků osobní minulosti. Důležité je nejen co je na fotografiích vidět, ale i to co vidět není. Tyto věci zpřítomňují lidi, kteří je nosili. Toto staré oblečení je i archivem rodinné minulosti. V rodinách se často dědí použité oblečení z generace na generaci, zvláště pak dětské oblečení. Samostatný oděv se stává surreálným samostatným subjektem, metaforou nepřítomnosti člověka, který svlékl šaty. Oděv nabývá nových neutilitárních kvalit. Je symbolem, fragmentem, formou.
Zastoupení ve sbírkách:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
