Václav Konzal (13. prosince 1931, Praha – 3. listopadu 2020)[1] byl vědecký pracovník Slovanského ústavu AV ČR a překladatel mnoha liturgických textů. Jeho odbornou specializací byla paleoslovenistika se zvláštním zřetelem na kontinuitu staroslověnského a českocírkevněslovanského písemnictví.
Stručná fakta prom. fil., Narození ...
Zavřít
Narozen 13. prosince 1931 v Praze jako čtvrtý ze šesti dětí. Jedním z jeho bratrů je tajně ordinovaný biskup Jan Konzal. Matka Anna Konzalová, rozená Holečková, byla příbuzná spisovatele Josefa Holečka. V letech 1941–1943 byl ministrantem na Svaté Hoře u Příbramě, kde byl připravován ve zpěvu a hře na trubku (ministranty byli předtím i bratři Pavel a Antonín, po něm bratr Jan). V letech 1945–1948 studoval na soukromém gymnáziu redemptoristů v Libějovicích u Vodňan (kvarta-sexta) a poté absolvoval u redemptoristů roční noviciát. V roce 1949 nastoupil na klasické gymnázium v Českých Budějovicích, kde studoval až do dne komunistické likvidace klášterů (13. dubna 1950), kdy byl odvezen do koncentračního kláštera v Králíkách a později do koncentračního kláštera mladých v Hájku u Prahy. V letech 1951–1952 byl nasazen na nucené práce na přehradě Klíčava a v letech 1952–1953 pracoval jako stavební dělník na stavbě školy v Řeporyjích. Gymnázium dokončil v roce 1953, úspěšně složil maturitu a přijímací zkoušky na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Z kádrových důvodů nebyl připuštěn na studium klasické filologie, orientalistiky ani češtiny, byl však přijat ke studiu ruštiny a gruzínštiny. Teologii vystudoval soukromě v rámci skryté církve. Během studia v letech 1953–1958 se specializoval na starší fáze jazyka (staroslověnština, stará ruština). Po úspěšném dokončení studia absolvoval základní vojenskou službu (1958–1960). V letech 1960–1970 byl střídavě dvakrát půl roku bez práce. Zaměstnán byl v dokumentaci Výzkumného ústavu mlýnského a pekárenského průmyslu a v dokumentaci v Geofyzikálním ústavu ČSAV. Od roku 1970 byl vědeckým pracovníkem v oboru slovanské jazykovědy (paleoslovenistika) Slovanského ústavu ČSAV. V roce 1975 se oženil s Jiřinou Velkoborskou, klavírní pedagožkou.
Liturgické překlady
Takzvaná pražská liturgická překladatelská skupina, v níž kromě Václava Konzala byli ještě Miloslav Máša a Bonaventura Bouše, vytvořila po Druhém vatikánském koncilu mnoho dnes v římskokatolické církvi užívaných českých překladů liturgických textů (překlad mešního řádu, obřadů Svatého týdne, prefací, z rituálů (křest, svátost smíření, biřmování, pohřby, svatby, ordinační texty ke svěcení kněží a biskupů). Mimoto spolupracoval na překladech breviáře, konkrétně na lekcích modlitby se čtením. S Františkem Šmídem spolupracoval na tvorbě hymnáře (úprava textů) a na Mešních zpěvech.
Po převratu byl jmenován do překladatelské skupiny České liturgické komise při České biskupské konferenci, kde působil necelé dva roky. Na členství rezignoval 23. června 2004.
- „Před 30–35 léty jsem na překladech s přáteli Miloslavem Mášou a Bonaventurou Boušem neskutečně dřel – a přesto to bylo plné radosti a naděje – po koncilu jsem cítil, jaké že to vanutí Ducha je, co je to radostná zvěst; když chodily přípisy podepsané Lercaro nebo Bugnini, s chtivostí jsem je pročítal. A dnes? Ducha evangelia nahradila litera apokryfu zvaného CIC, výzvy Druhého Vaticana nahrazují příkazy a zákazy nedostatečně vzdělaných, tím však arogantnějších kuriálních ouřadů. V radosti lze lecjaké obtíže překonat, v žalosti sotva, já už aspoň nemůžu.“ (Z dopisu Miloslavu Vlkovi, 23.6.2004)
- „Jde o to, aby to, co má být pravdivé, nebylo hrou a tomu ta nová reforma hodně pomohla. Liturgie potřebuje kvasit. Neustále ji bude třeba zdokonalovat a přeměňovat.“ (z rozhovoru pro michelský farní list, 2001)
Další činnost a ocenění
- Slovník jazyka staroslověnského I–IV spoluautor hesel a od III. svazku vědecký sekretář; slovník vycházel v letech 1966–1997, v současné době jsou zpracovávány dodatky a opravy
- Autor úvodu a poznámek ke knize Bonaventury Bouše Malá katolická liturgika : tradice, kritika, budoucnost (Praha, Vyšehrad, 2004, ISBN 80-7021-709-X)
- Čtyřicet homilií Řehoře Velikého na evangelia v českocírkevněslovanském překladu I–II Slovanský ústav AV ČR, Euroslavica, Praha 2005, 2006 (příprava kritického vydání)
- Studium problematiky svatováclavských legend, Modlitby k sv. Trojici a Modlitby proti ďáblovi.
- Člen redakční rady časopisu Teologie & Společnost
- V letech 1992–1994 člen redakčního kruhu a formální šéfredaktor revue Souvislosti (vzhledem k tomu, že výkonný zástupce Martin Putna byl pro církevní vrchnost jako šéfredaktor nepřijatelný).
- 9. května 2002 dostal cenu nakladatelství Vyšehrad za celoživotní práci a přínos pro toto nakladatelství.
- 2005–2011 byl členem Rady „Výzkumného centra vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav)“, projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ústavu pro jazyk český AV ČR (etymologické oddělení a oddělení vývoje jazyka) a Masarykovy univerzity v Brně (Ústav českého jazyka Filosofické fakulty).
Překlady a studie
- Staroslověnské legendy českého původu. (Nejstarší kapitoly z dějin česko-ruských kulturních vztahů) Praha, Vyšehrad, 1976 (spoluautorství překladu a komentářů)
- Byzantské legendy. Výběr textů ze 4.–12. stol. Praha, Vyšehrad, 1980 (spoluautorství překladu a komentářů)
- Viktor Lazarev: Svět Andreje Rubleva, Praha, Vyšehrad, 1981 (překlad, doplňky, sestavení ikonografického slovníku spolu s Janou Hlaváčkovou)
- Novgorodské ikony, 12.–17. století, Praha, Odeon a Leningrad, Aurora, 1984 (spoluautor překladu a autor ikonografického rejstříku)
- Písemnictví ruského středověku. Od křtu Vladimíra Velikého po Dmitrije Donského. Výbor z textů 11.–14. stol. Praha, 1989, ISBN 80-7021-016-8 (spoluautorství překladu)
- Staroslověnská Modlitba proti ďáblovi, Europa Orientalis, 1992, s. 171–231.
- Dionýz Dugas, Jozef Terek: Svatá země, Prešov, DINO, 1992, ISBN 80-85575-01-9
- Knihy tajemství a moudrosti. Mimobiblické židovské spisy: pseudoepigrafy Praha, 1995, ISBN 80-7021-144-X (1.), ISBN 80-7021-244-6 (2.), ISBN 80-7021-300-0 (3.), ISBN 80-7021-257-8 (2. vyd., 1998), (spoluautor části překladu)
- Jacob Kremer: Budoucnost zemřelých – biblická naděje na osobní vzkříšení v proměnách času, Praha, Vyšehrad, 1995, ISBN 80-7021-142-3 (spoluautor překladu)
- Walbert Bühlmann: Jan XXIII. – zápas za budoucnost církve, Praha, Vyšehrad, 1997, ISBN 80-7021-218-7 (spoluautor překladu)
- Adolf Adam: Liturgický rok: historický vývoj a současná praxe, Praha, Vyšehrad, 1998, ISBN 80-7021-269-1 (překlad některých textů, české doplňky)
- František Václav Mareš: Cyrilometodějská tradice a slavistika, Praha, Torst, 2000, ISBN 80-7215-111-8 (překlad studie Hospodine, pomiluj ny)
- Gloria – Hymnos heóthinos v Sinajském žaltáři – staroslověnský příspěvek k dějinám liturgie., kapitola ve sborníku Cyrillomethodiana, CTF UP, Euroslavica, 2000, ISBN 80-85494-56-6
- Adolf Adam: Liturgika – křesťanská bohoslužba a její vývoj, Praha, Vyšehrad, 2001, ISBN 80-7021-420-1 (spoluautorství překladu a české doplňky)
- Staroslavjanskaja molitva protiv d’javola Moskva, Indrik, 2002, ISBN 5-85759-168-6
- Rupert Berger: Liturgický slovník, Praha, Vyšehrad 2008, ISBN 978-80-7021-965-2 (sestavení rejstříků hesel a doplnění českých liturgických reálií)
Literatura
- Česká slavistika : osoby a instituce / zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková. Praha : Národní knihovna ČR, Slovanská knihovna, 1999. 374 s. ISBN 80-7050-332-7. S. 166.
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 72.
- VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 139.
Reference
LUŠTINEC, Vít. Zemřel Václav Konzal, překladatel liturgických textů. Christnet [online]. 3. 11. 2020 [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Konzal
- Václav Konzal v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Rozhovor s farníkem (Farní list farnosti Michle, březen 2001, s Václavem Konzalem rozmlouval Lukáš Porcal)
- Rezignace na členství v překladatelské komisi (Getsemany 2005/1, dopis z 23.6.2004)
- Vzpomínka biskupa Václava Malého
- Jan Konzal: Zpověď tajného biskupa, Portál, Praha, 1998, ISBN 80-7178-271-8
- Ocenění dlouholeté spolupráce[nedostupný zdroj] (Akademický bulletin, 2002/7–8)
- Výzkumné centrum vývoje staré a střední češtiny
- Martin C. Putna: Malé dějiny Souvislostí (Souvislosti, 1998/3–4)
- Radoslav Večerka: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů, s. 81
Praha
