Remove ads
Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), nazývaná též borůvka bažinná, brusnice vlochyně,[1] je rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice (Vaccinium). Jako ostatní brusnice roste v kyselých, na živiny chudých půdách, zvláště v bažinách a rašeliništích v arktickém a chladných částech mírného pásma severní polokoule, dále k jihu se vyskytuje ve vyšších a horských polohách.
 Vlochyně bahenní | |
|---|---|
 Vlochyně s plody | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď | vřesovcovité (Ericaceae) |
| Rod | brusnice (Vaccinium) |
| Binomické jméno | |
| Vaccinium uliginosum L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlochyně bahenní se někdy nazývá borůvka bažinná, blinkavka,[2] nebo nářečně raušinka[1].
Rostlina pochází z chladných oblastí mírného pásma severní polokoule, z nízkých nadmořských výšek v Arktidě, Pobaltí a z vysokých nadmořských výšek jižně od Pyrenejí, Alp a Kavkazu v Evropě, z hor Mongolska, severní Číny, Korejského poloostrova a středního Japonska v Asii a ze Sierry Nevady v Kalifornii a Skalistých hor v Utahu v Severní Americe.[3][4][5][6]
Roste na vlhkých kyselých půdách na vřesovištích, rašeliništích, v tundře a v podrostu jehličnatých lesů od hladiny moře v Arktidě až do nadmořské výšky 3 400 m na jihu areálu rozšíření.
Vlochyně bahenní dokáže přežít dlouhé a silné klimatické výkyvy.[7][8]
Remove ads
Vlochyně bahenní je keřík, 10 až 75 cm vysoký s hnědým dřevnatým stonkem. Na stonku rostou 3 až 30 mm dlouhé a 2 až 15 mm široké oválné zelené až modrozelené listy. Z bílých až narůžovělých, 4–6 mm dlouhých zvoncovitých květů na krátkých stopkách dozrávají v pozdním létě plody – 5–8 mm veliké, kulovité až soudkovité tmavěmodré bobule s bílou dužninou (šťáva nebarví), které chutnají sladce.
O jedovatosti plodů se diskutuje. Podle některých autorů je sice obecně tradována, nebyla však spolehlivě prokázána. Sibiřané ji běžně sbírají, pojídají a zpracovávají jako ovoce.[9] Případná jedovatost obecně není nijak silná a může se výrazně lišit podle stanoviště. Jako projevy intoxikace se uvádí psychomotorická excitace, zvracení, rozšíření zorniček a pocity závratě. Požití 300 g plodů vyvolalo u některých jedinců malátnost, závratě, pocit horka v hlavě, poruchy vidění a obtížné polykání, zatímco u jiných ani větší množství žádné příznaky nevyvolalo.[10] Má se také za to, že zásadní podíl na jedovatosti nemá rostlina samotná, ale parazitická houba Sclerotina megalospora, která ji napadá.[2]
Plody bývaly používány jako halucinogeny.[11] Toxikologické informační středisko u plodů uvádí „…téměř nejedovaté plody – nebezpečná může být dávka nad 20 plodů (bobulí, semen) po větším požitém množství se podává aktivní uhlí nebývá nutná hospitalizace (jen u mimořádně citlivých osob při závažných příznacích), u zdravých jedinců se objevují nanejvýš zažívací potíže.“[12]
Remove ads
Jako okrasná rostlina se téměř nepoužívá, nicméně má barevně zajímavé podzimní zbarvení listů.
Vlochyně bahenní – květy
Vlochyně bahenní – keřík s dozrávajícími a zralými plody
Vlochyně bahenní – keřík s plody
Vlochyně bahenní – detail plodů
Podzimní zbarvení
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads