Limita
matematická konstrukce popisující bod, kterému se „blíží“ hodnoty nějaké posloupnosti nebo funkce From Wikipedia, the free encyclopedia
Limita je matematická konstrukce vyjadřující, že se hodnoty zadané funkce nebo posloupnosti blíží libovolně blízko k nějakému bodu. Právě tento bod je pak označován jako limita. Tato skutečnost se u funkcí zapisuje a u posloupností .

Dle toho, zda se uvažuje o funkci nebo o posloupnosti, hovoříme o limitě funkce nebo limitě posloupnosti. Pojem limity lze definovat na reálných číslech, obecnější definice má smysl na libovolném metrickém prostoru a ještě obecnější definice na libovolném topologickém prostoru. Tam, kde má smysl více definic, jsou tyto definice ekvivalentní (například reálná čísla jsou metrickým i topologickým prostorem).
Limita funkce
Podrobnější informace naleznete v článku Limita funkce.
Číslo je limitou funkce v bodě , jestliže pro libovolné existuje takové, že pro každé takové, že ( leží v prstencovém okolí bodu ) platí .
Limita posloupnosti
Podrobnější informace naleznete v článku Limita posloupnosti.
Číslo je limitou posloupnosti , jestliže pro libovolné existuje takové, že pro každé platí .
Limita v metrickém prostoru
Prvek metrického prostoru s metrikou je limitou posloupnosti jeho prvků , právě když platí .
Limita v topologickém prostoru
Podrobnější informace naleznete v článku Limita_posloupnosti#V_topologických_prostorech.
Limita zobrazení mezi topologickými prostory a je v bodě definována jako takové, že pro každé okolí bodu existuje okolí bodu takové, že implikuje .
Dalším zobecněním limity posloupnosti, funkce i zobrazení jsou limity topologických sítí[1]. Limita zobrazení nebo topologické sítě může být v obecném topologickém prostoru víceznačná. Platí však, že v Hausdorffově prostoru je tato limita jednoznačná, tj. každé zobrazení či topologická síť má nejvýše jednu limitu.
Nevlastní limita v nevlastním bodě
Pokud pro libovolné číslo lze nalézt prvek posloupnosti, počínaje kterým jsou všechny hodnoty posloupnosti větší než , říkáme, že posloupnost roste nade všechny meze neboli že má nevlastní limitu . Obdobně se definuje nevlastní limita .
Pokud pro libovolné číslo lze nalézt okolí bodu , ve kterém má funkce hodnotu větší než , říkáme, že v okolí bodu funkce roste nade všechny meze neboli že má nevlastní limitu . Obdobně se definuje nevlastní limita .
Limitou tedy může být nejen reálné číslo, ale i nebo (rozšířené reálné číslo).
Pokud se hodnoty limity neliší od čísla o více než libovolné číslo , má funkce v nevlastním bodě vlastní limitu . Pokud jsou hodnoty limity větší než libovolné číslo , má funkce v nevlastním bodě nevlastní limitu . Obdobným způsobem lze definovat limitu v nevlastním bodě .
V každém z nevlastních bodů nebo může mít funkce vlastní limitu, nevlastní limitu nebo limita nemusí existovat. Příkladem funkce, která nemá limitu v žádném z bodů nebo , je funkce sinus.
Příklady
- Graf funkce
. Je vidět, že tato funkce má limitu 1 v bodě nula.
- Graf funkce
. Je vidět, že tato funkce nemá limitu v bodě nula a má vlastní limity 0 v
.
- Graf funkce
. Je vidět, že tato funkce má nevlastní limitu
v bodě nula a má vlastní limity 0 v
.
- Funkce není v nule definovaná, ale má v ní limitu 1[pozn. 1] (vlastní limita ve vlastním bodě) a v má limitu 0 (vlastní limita v nevlastním bodě).
- Funkce ani v nule limitu nemají. Totéž platí i o funkcích či , ovšem ty mají alespoň jednostranné limity: jejich pravostranná limita je a levostranná .
- Funkce a mají v nule limitu (nevlastní limita ve vlastním bodě).
- Funkce má v nule limitu 0 a v limitu nemá. Obě tato tvrzení platí i o funkci .
- Funkce má v limitu 0 (vlastní limita v nevlastním bodě) a v limitu .
Poznámky
- To lze intuitivně zdůvodnit tak, že funkce sin x má v okolí nuly „velmi podobný“ průběh, jako funkce f(x) = x; proto se jejich poměr blíží k jedné. (L'Hospitalovo pravidlo)
Reference
Související články
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.