Vladislav Klumpar

Vladislav Klumpar (9. srpna 1893 Praha^[2] – 27. června 1979 Montréal^[3]) byl český a československý právník a politik, za druhé republiky ministr sloučeného ministerstva sociální a zdravotní správy, později ministr sociální a zdravotní správy Protektorátu Čechy a Morava.

JUDr. Vladislav Klumpar
čs. ministr sociální a zdravotní správy
Ve funkci: 1. prosince 1938 – 15. března 1939
Prezident	Emil Hácha
Předseda vlády	Rudolf Beran
Předchůdce	Petr Zenkl[1]
Nástupce	zánik Československa
ministr sociální a zdravotní správy Protektorátu Čechy a Morava
Ve funkci: 16. března 1939 – 19. ledna 1942
Prezident	Emil Hácha
Předseda vlády	Rudolf Beran Alois Eliáš
Předchůdce	vznik Protektorátu
Nástupce	rezort zrušen
Stranická příslušnost
Členství	SNJ Národní souručenství
Narození	9. srpna 1893 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. června 1979 (ve věku 85 let) Montréal Kanada Kanada
Rodiče	Ladislav Klumpar
Alma mater	Univerzita Karlova Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Vystudoval gymnázium v Křemencově ulici v Praze, pak začal studovat Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Studia přerušil za první světové války a školu dokončil až po válce. Jako advokátní koncipient se stal v letech 1919–1922 tajemníkem Spolku československých průmyslníků textilních, pak v období let 1922–1926 zastával funkci prvního tajemníka Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze. Od 1. července 1927 nastoupil na post ředitele Ústřední sociální pojišťovny. Působil zároveň coby místopředseda Ústředí československých právníků.^[3] K roku 1938 se uvádí jako ředitel Ústřední sociální pojišťovny.^[4][5]

Od 1. prosince 1938 zastával funkci československého ministra sloučeného ministerstva sociální a zdravotní správy v první vládě Rudolfa Berana. Patřil mezi blízké spolupracovníky Aloise Eliáše. 16. února 1939 ho Eliáš pozval na tajnou poradu v Unhošti u Prahy, na které se řešil problém rostoucího slovenského separatismu a byla nastíněna možnost ozbrojeného zásahu centrální vlády proti slovenským separatistům. Portfej si udržel i v druhé vládě Rudolfa Berana a vládě Aloise Eliáše, nyní již jako ministr sociální a zdravotní správy Protektorátu Čechy a Morava. Ve vládě nadále působil jako osobní spojenec Aloise Eliáše. Patřil mezi stoupence zdržovací taktiky protektorátní vlády a udržoval spolu s Eliášem kontakty na odboj. Po zatčení Eliáše v září 1941 Klumpar protestoval u německých úřadů. Na postu ministra setrval do ledna 1942.^{[3][4][6][7][8]}

Po únorovém převratu roku 1948 byl politicky pronásledován. Počátkem 70. let 20. století emigroval do Kanady, kde v roce 1979 zemřel. Zasazoval se o rehabilitaci Aloise Eliáše.^[3][9]

Dne 7. května 1921 se v Brně oženil s Eliškou Svitavskou (*1899),^[10] z matčiny strany sestřenicí Otto Wichterleho a vnučkou poslance Jana Podivínského.^[11]