německý spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Victor Hadwiger (6. prosince 1878 Praha – 4. října 1911 Berlín)[1] byl básník, spisovatel a literární expresionista. Je označován za předchůdce literárního expresionismu.
| Victor Hadwiger | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. prosince 1878 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 4. října 1911 (ve věku 32 let) Berlín  Německá říše |
| Povolání | básník, spisovatel |
| Žánr | expresionismus |
| Manžel(ka) | Elsa Strauß |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Victor Hadwiger se narodil 6. prosince 1878 v Praze.[1] V dětství se často stěhoval, své mládí prožil na mnoha místech rakousko-uherské monarchie. Jeho otec byl totiž lékařem vrchního štábu c. a k. armády, musel tedy často měnit místo svého působení, mimo jiné tak jeden čas žili třeba v Přemyšli, nebo v Košicích. Během středoškolských studií navštěvoval mladý Hadwiger nejprve gymnázium v Kremsmünsteru, následně v Hostinném, v Plzni a nakonec v Kadani, kde roku 1898 úspěšně odmaturoval. Již během gymnaziálních let začal s básnickou tvorbou. Literatura ho tak inspirovala, že se nakonec rozhodl v roce 1899 zapsat na německou Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze ke studiu literárních dějin a filosofie. Během vysokoškolského studia v Praze byl členem literárního seskupení Jung-Prag, kde se jeho přáteli stali Paul Leppin a Oskar Wiener, později důležití představitelé pozdního pražského romantismu. V té době se také seznámil se spisovatelem Gustavem Meyrinkem, který se stal jedním z jeho nejlepších přátel. Styky udržoval ale také například se spisovatelem a přítelem Franze Kafky Maxem Brodem, hercem Alexandrem Moissim a malířem Richardem Teschnerem.
Victor Hadwiger se se svou vysokou a štíhlou postavou, ostře střiženou kozí bradkou a pověstnými pestrobarevnými kravatami a bizarními klobouky brzy stal známou osobností pražské kavárenské bohémy. Básně, které z velké části napsal již během studia na Gymnáziu v Kadani, vydal pod názvem „Gedichte“ roku 1900 v Lipsku. Během prázdnin v roce 1901 navštívil se svými kolegy z univerzity Paříž. Rok na to mu zemřela matka a krátce na to se rozešel i s otcem, který odmítnul financovat jeho bohémský život. S velkými dluhy opustil Hadwiger univerzitu a s malým stipendiem od „Společnosti pro podporu vědy, umění a literatury“ a doporučeními od svých literárních přátel odešel počátkem roku 1903 do Berlína,[1] kde pracoval jako pomocný redaktor liberálních novin Vossische Zeitung. V rámci těchto novin také publikoval sbírkou lyrických básní „Ich bin“, díky které si získal pozornost berlínských literárních kruhů. Později se živil jako literární kritik, své básně publikoval v různých novinách a časopisech. V rámci společenských aktivit se v Berlíně seznámil se spisovatelem Petrem Hillem nebo publicistou Erichem Mühsamem. Dále žil bohémským životem a to až do sňatku se spisovatelkou Elsou Strauß, který mu vnesl do života určitou stabilitu. Byl stále více proslulý, jeho básně se objevili v prestižních antologiích a časopisech Das Blaubuch, Hyperion a Die Aktion. V roce 1911 vydal novelu Der Empfangstag, vyšli také jeho milostné povídky „Blanche“ a „Des Affen Jogo Liebe und Hochzeit“. Zemřel náhle 4. října 1911 v Berlíně-Charlottenburgu ve věku dvaatřiceti let. Roku 1912 pak přátelé z jeho pozůstalosti nechali vydat lyrickou sbírku Wenn unter uns ein Wandrer ist a dva realistické romány Abraham Abt (1912, v češtině vyšel až roku 1994 v překladu Vladimíra Lexy a s doslovem Ludvíka Kundery) a Il Pantegan (1919).
Báseň „Labutí píseň“ ze sbírky „Gedichte“
Poslední mince jsou tytam,
Zmizel i poslední haléř.
Džbán prázdný je, mysl zkalená,
Prázdný je i můj talíř.
Břímě života i jeho hloubky
Již nevrátí se více.
Dokonáno jest. – Jen rakev
A pohřební písně.
Jiskra už dohasíná,
Sem moje housle, sem!
Ještě jednou zahrát si do tance,
Nebesům na usmířenou.
(překlad: Petr Hlaváček)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
