Victor Ambros

americký vývojový biolog From Wikipedia, the free encyclopedia

Victor Ambros

Victor Ambros (* 1. prosince 1953 New Hampshire) je americký vývojový biolog polského původu,[2] společně s Garym Ruvkunem nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 2024, kterou získali za objev mikroRNA a jejich role v posttranskripční regulaci genové exprese.[3]

Stručná fakta Narození, Alma mater ...
Victor Ambros
Thumb
Victor Ambros (2024)
Narození1. prosince 1953 (71 let)
Hanover
Alma materMassachusettský technologický institut
Woodstock Union High School
Povolánígenetik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléMassachusettský technologický institut (1979–1984)
Harvardova univerzita (1984–1992)
Dartmouthova kolej (1992–2002)
Geisel School of Medicine (2002–2008)
Worcester Foundation for Biomedical Research (od 2008)
University of Massachusetts Medical School
OceněníNewcomb Cleveland Prize (2002)
Rosenstielová cena (2004)
Genetics Society of America Medal (2006)
Clarivate Citation Laureates (2008)
Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (2008)
 více na Wikidatech
ChoťRosalind Lee (od 1976)[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Doktorský titul získal v roce 1979 v Massachusettském technologickém institutu, kde se pod vedením laureáta Nobelovy ceny Davida Baltimora zabýval strukturou a replikací genomu polioviru. Od roku 2008 působí na lékařské fakultě Massachusettské univerzity, historicky vyjma své alma mater pracoval i na Harvardově univerzitě (1984–1992) a Dartmouth College (1992–2007).[4]

Většinu své vědecké kariéry spojil s výzkumem genetických drah řídících ontogenezi u háďátka obecného (Caenorhabditis elegans).[4] Společně s laboratoří Garyho Ruvkuna se jeho laboratoř podílela zejména na objevu a popisu funkce mikroRNA. První z nich[5] byla RNA lin-4, jež je u háďátka komplementární vůči sekvencím v 3' nepřekládané oblasti mRNA pro transkripční faktor LIN-14, jehož množství tak malé RNA lin-4 negativně regulují.[6][7] Regulace prostřednictvím miRNA je nyní mezi živými organismy považována za rozšířený fenomén, v případě člověka může existovat více než 1 000 lokusů pro miRNA.[5]

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.