From Wikipedia, the free encyclopedia
Vickers VC10 je britský středně velký proudový úzkotrupý letoun dlouhého doletu navržený a vyráběný společností Vickers-Armstrongs. Stroj poprvé vzlétl v roce 1962 v Brooklands v Surrey. Navržen byl jako dopravní letadlo pro provoz na dlouhé vzdálenosti z kratších ranvejí té doby; také mělo výborné výkony pro provoz z afrických letišť (viz Hot and High). Výkony VC10 byly takové, že dosáhl rekordu za nejrychlejší přelet Atlantiku podzvukovým proudovým dopravním letadlem - za 5 hodin a 1 minutu. Tento rekord vydržel 41 let až do února 2020, kdy jej překonal Boeing 747 společnosti British Airways v čase 4 hodiny 56 minut díky orkánu Sabine.[1][2][3] Rychlejší byl pouze nadzvukový Concorde. VC10 je často srovnáván s větším sovětským Iljušinem Il-62, přičemž tyto dva typy jsou jedinými dopravními letadly, které používají uspořádání s čtyřmi motory v zadní části trupu. Toto uspořádání má také menší business jet Lockheed JetStar.
| Vickers VC10 | |
|---|---|
 VC-10 K.3 Royal Air Force nad Severním mořem roku 2000. | |
| Určení | dopravní letoun a tanker |
| Původ | Spojené království |
| Výrobce | Vickers-Armstrongs |
| Šéfkonstruktér | George Edwards |
| První let | 29. června 1962 |
| Zařazeno | 29. dubna 1964 (BOAC) |
| Vyřazeno | 20. září 2013 (RAF) |
| Charakter | Ve službě |
| Uživatel | BOAC East African Airways Ghana Airways Royal Air Force |
| Výroba | 1962 — 1970 |
| Vyrobeno kusů | 54 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přestože vzniklo relativně malé množství VC10, zažily dlouhou službu u společnosti BOAC a dalších od 60. let do roku 1981. Od roku 1965 také sloužily jako strategické transportní letouny u Royal Air Force a dřívejší dopravní letouny sloužily jako letající tankery. 50. výročí prvního letu prototypu VC10 (G-ARTA) bylo oslaveno symposiem "VC10 Retrospective" a oficiálním zahájením výstavy VC10 v muzeu v Brooklands dne 29. června 2012. Typ byl vyřazen ze služby u RAF dne 20. září 2013.[4] V roli tankovací letounu jej nahradil Airbus Voyager. Závěrečný let typu provedl stroj VC10 K.3 ZA147 dne 25. září 2013.
Ačkoliv jeho výroba nedosáhla vysokých počtů a rozhodně neznamenal obchodní úspěch, jeho význam spočívá v tom, že na něm byly použity vůbec první sériově vyráběné dvouproudové motory typu Rolls-Royce Conway. Zároveň se jednalo i o poslední konstrukci, vzniklou ještě pod jménem Vickers.
Vznik typu VC10 lze vysledovat až k prvním studiím projektu z května 1956. Po ne zcela šťastném zastavení prací na stroji Vickers V-1000 z řady návrhů postupně vykrystalizoval typ, který měl splňovat požadavky společností BEA i BOAC, přičemž původně třímotorový projekt (z října 1956) s dvouproudovými motory Conway byl přepracován na čtyřmotorový se stejnými motory. První prototyp vzlétl 29. června 1962 z letiště v Brooklands pilotován Jockem Brycem a Brianem Trubshawem (výrobní číslo 803, G-ARTA, sešrotovaný v roce 1974). Do zkoušek se mezitím připojily další dva prototypy určené pro leteckou společnost BOAC (804, G-ARVA a 805, G-ARVB). První komerční let s cestujícími proběhl 29. dubna 1964 na lince Londýn-Lagos aerolinkou BOAC. Do konce roku obdržela 12 kusů letounů VC-10, které nasadila na linky do Afriky a na dálný východ.
Snaha o zvýšení kapacity a zlepšení ekonomie provozu vedla k započetí konstrukčních prací na prodloužené variantě označené Super VC-10. Takto upravený prototyp poprvé vzlétl 7. května 1964 (výr.č. 851, G-ASGA). Sériové stroje zakoupila opět BOAC, pět kusů převzala East African Airways Corporation. 26. listopadu 1965 odstartoval ke svému prvnímu letu VC-10C. Mk1 pro RAF. Všech 14 vyrobených kusů bylo přiděleno k transportní 102. peruti v Brize Norton. Celkem byly od června 1962 do 16. února 1970, kdy byl zalétán poslední letoun Super VC-10, postaveny a předány 32 letouny VC-10 a 22 letouny Super VC-10. Mezi další provozovatele patřily např. také Nigeria Airways (výr. č. 804), Air Ceylon (výr. č. 814) či Gulf Air (výr.č. 806, 809, 811, 812, 813 a 814). Super VC-10 výr.č. 853 je umístěn v leteckém muzeu v Duxfordu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
