Věznice v Česku

Věznice v České republice se rozdělují na vazební věznice, v nichž jsou drženi obvinění, kteří byli soudem vzati do vazby, a věznice, v nichž odsouzení vykonávají trest odnětí svobody. V současné době je v Česku 10 vazebních věznic a 25 věznic, jejichž ostrahu a správu provádí Vězeňská služba České republiky.

Muži jsou umísťováni odděleně od žen, obvinění odděleně od odsouzených. Zpravidla (v závislosti na kapacitních možnostech) by se měli dále odděleně umísťovat odsouzení recidivisté od prvotrestaných, odsouzení za nedbalostní trestný čin od odsouzených za úmyslný trestný čin, trvale pracovně nezařaditelní odsouzení, odsouzení s duševními poruchami a poruchami chování, jakož i odsouzení s uloženým ochranným léčením. Obdobná pravidla pro separování kategorií platí i u obviněných ve vazebních věznicích - význam má forma zavinění a závažnost stíhaného trestného činu. Dále se odděleně umísťují obvinění, u nichž je dána koluzní vazba a spoluobvinění, proti nimž je vedeno společné řízení.

Typy věznic

Podle způsobu vnějšího členění, zajištění bezpečnosti a režimu výkonu trestu se věznice člení do dvou základních typů:

• 1. s ostrahou - tyto se dále vnitřně diferencují na oddělení:
  • s nízkým stupněm zabezpečení
  • se středním stupněm zabezpečení
  • s vysokým stupněm zabezpečení
• 2. se zvýšenou ostrahou

Do jednotlivých oddělení věznice s ostrahou jsou vězni umisťování dle míry vnějšího a vnitřního rizika.

Toto dělení bylo zavedeno zákonem č. 58/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dne 1. října 2017.^[1][2] Předtím se věznice dělily na 4 typy: s dohledem, s dozorem, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou.

Zařazení odsouzeného do určitého typu věznice určuje soud v rozsudku, kterým rozhoduje ve věci samé o vině a trestu. Pokud s ohledem na konkrétní okolnosti (závažnost trestného činu, stupeň a povaha narušení odsuzované osoby) soud dospěje k závěru, že náprava bude lépe zaručena v jiném typu věznice, může se odchýlit od zákonných kritérií pro rozřazování odsouzených. V průběhu výkonu trestu soud rovněž rozhoduje o přeřazení odsouzených z jednoho typu věznice do druhého, a to na návrh odsouzeného, ředitele věznice, státního zástupce nebo i bez návrhu.

Vedle základních typů věznice jsou zřízeny i zvláštní věznice pro mladistvé. V rámci jednoho vězeňského zařízení lze zřídit i více oddělení různých typů. Ve vazebních věznicích lze zřídit oddělení pro výkon trestu odnětí svobody.

Počet osob ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody

Počty vězněných osob

Rok	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2016[3]	2017[4]	2018[5]
Obvinění	7 810	8 828	8 000	7 887	7 736	7 125	6 934	5 967	4 583	3 384	3 409	3 269	2 860	2 399	2 356	2 312	2 360	2 443	2 613	2 183	2 308	2 185	1 907	1 809	1 800
Odsouzení	8 757	9 925	11 508	12 973	13 824	14 942	16 126	15 571	14 737	12 829	13 868	15 074	16 077	16 179	16 827	18 100	19 374	19 449	20 541	20 429	14 301	16 433	20 501	20 271	19 706
Celkem	16 567	18 753	19 508	20 860	21 560	22 067	23 060	21 538	19 320	16 213	17 277	18 343	18 937	18 578	19 183	20 502	21 734	21 900	23 154	22 612	16 609	18 658	22 481	22 159	21 591

Stavy vězněných osob jsou uvedeny k 31. prosinci příslušného roku (od roku 2010 celkové stavy včetně chovanců v detenčních ústavech).^[6][7]

S 219 vězni na 100 000 obyvatel je ČR na 64. místě ve světě.^[7]