kniha Karla Čapka From Wikipedia, the free encyclopedia
Válka s Mloky je experimentální satirický sci-fi román Karla Čapka, napsaný roku 1935. Poprvé vyšel v letech 1935–1936 na pokračování v Lidových novinách, první knižní vydání vyšlo v roce 1936.
Válka s Mloky | |
---|---|
Válka s mloky, vydání 1936, F. Borový | |
Autor | Karel Čapek |
Země | Československo |
Jazyk | čeština |
Žánr | alegorie, satira, sci-fi |
Datum vydání | 1936 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čapek se při přípravě tohoto díla pravděpodobně nechal inspirovat objevem třetihorního velemloka druhu Andrias scheuchzeri.[1]
Kapitán Van Toch (původně Vantoch, českého původu) objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Van Toch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům, kteří mločí populaci decimují, a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Van Tochovi perly. Seznámí s tímto projektem svého známého z dětství, továrníka G. H. Bondyho, který začne mlokům dodávat i jiné potřeby.
Kapitán Van Toch mezitím vysazuje mloky i na jiných ostrovech Tichého oceánu. Po smrti kapitána Van Tocha se začne s mloky obchodovat jako s levnou pracovní silou, jsou také podrobeni vědeckému výzkumu, z něhož vyjde najevo, že se jedná o druh Andrias scheuchzeri, miocénního mloka, u kterého se předpokládalo vyhynutí.
Mloci se (za pomoci člověka) postupně vyvinou v tvory ještě inteligentnější. Jejich populace značně naroste, vzbouří se a začnou lidstvu vyhrožovat válkou, pokud jim nebude dovoleno rozbořit břehy pevnin a rozšířit tak svůj životní prostor – oblasti mělčin.
Přestože od začátku příběhu je známo, že mloci nemohou žít ve sladké vodě, v závěru knihy se první mlok objeví i na Vltavě v Praze. Společně s ním vyplývá na hladinu také beznadějná situace lidského druhu.
Válka s mloky je z hlediska tématu antiutopií, obávající se odlidštění společnosti. V textu je značné množství narážek na německý nacismus, s nímž Čapek hluboce nesouhlasil (např. „Zejména v Německu byla veškerá vivisekce (mloků) přísně zapovězena, ovšem jen židovským badatelům.“), celé dílo je možno vykládat jako alegorii na rozpínavost Třetí říše (teze o lebensraumu)[2], ale také jako kritiku kolonialismu, rasové segregace, vykořisťování, chamtivosti a hlouposti Západu nebo i celého lidstva neschopného se kvůli prospěchářství sjednotit proti společnému nepříteli. Dalším tématem může být také kritika kapitalismu, ze kterého podle díla pramení i kořeny nacismu.[3] Z důvodu kritiky mnoha ideologií, které podle díla brání lidstvu se vypořádat s reálnou hrozbou, může být kniha nahlížena jako předzvěst postmodernismu.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.