Václav Richter (30. srpna 1900 Třešť[1] – 7. dubna 1970 Brno) byl český historik a teoretik umění zaměřený na raně středověkou a barokní architekturu, muzejní pracovník a vysokoškolský pedagog.
| Prof. PhDr. Václav Richter, DrSc. | |
|---|---|
| Narození | 30. srpna 1900 Třešť  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. dubna 1970 (ve věku 69 let) Brno  Československo |
| Místo pohřbení | Kolumbárium Ústředního hřbitova Brno |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | pedagog, historik umění, učitel, muzeolog a vysokoškolský učitel |
| Ocenění | Řád práce (1969) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Po maturitě na gymnáziu v Pelhřimově studoval v letech 1921–1925 dějiny umění (prof. V. Birnbaum) a prehistorickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté pracoval jako volontér v Národním muzeu (1925–1926) a jako odborný asistent u Vojtěcha Birnbauma (1927–1928). Roku 1928 se stal knihovníkem Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně, kde byl později v letech 1938–1943 a 1945–1948 ředitelem, mezitím tam během války pracoval opět jako knihovník. V roce 1945 se habilitoval na Masarykově univerzitě a od roku 1946 vedl semináře dějin umění zejména na nově založené Univerzitě Palackého v Olomouci,[2] kde byl v roce 1948 jmenován profesorem, kratší úvazek měl také na Filozofické fakultě v Brně. Do Brna přešel v roce 1955 po zániku oboru dějin umění v Olomouci natrvalo a až do své smrti roku 1970 zde působil jako profesor v tomto oboru.
Václav Richter zemřel 7. dubna 1970 v Brně. Urna s jeho ostatky je uložena v kolumbáriu na Ústředním hřbitově v Brně (u budovy krematoria). Tamtéž jsou uloženy urny jeho manželky Věry Richterové, roz. Mládkové (1903–1987, sňatek v roce 1930 v Brně), která byla příbuznou Jana Mládka – manžela Medy Mládkové, a syna Aleše (1935–2002). S manželkou měl ještě staršího syna Václava (1933–1997). Jeho bratrem byl MUDr. František Richter (1908–1967), který působil jako lékař v nemocnici v Olomouci a Lázních Jeseníku.
Ocenění
- Řád práce
- Cena Antonína Matějčka
- Zlatá pamětní medaile UJEP v Brně
.png){kind=small}
Ve svém uměleckohistorickém výzkumu se věnoval především předrománské, románské a barokní architektuře Čech a Moravy. Je považován za zakladatele moderních kritických dějin architektury na Moravě. Jeho práce se dotýká například středověkého urbanismu (studie o vzniku Znojma, Brna, Telče či Olomouce). Důležitým tématem byly pro Richtera české a moravské rotundy. Nejstarší dějiny moravských sídel nově rozčlenil na fázi velkomoravských hradišť, fázi románských trhových tvrzí a fázi plánovitě zakládaných gotických měst. Významně se podílel na pokusech o lokalizaci prvního moravského biskupství, předvídal objevy některých kamenných svatyň z 9. století na Moravě.
Z barokních architektů se zabýval dílem Jana Blažeje Santiniho, J. B. Fischera z Erlachu či Domenica Martinelliho. Nejvýznamnější prací Václava Richtera se dnes jeví rozsáhlá práce o raně středověké Olomouci z roku 1959. Jeho teoretické dílo spojuje dějiny umění s filozofií, pokouší se často o filozofickou interpretaci dějin umění. Jeho blízkým přítelem byl filozof Jan Patočka. Počátkem 60. let byl spoluautorem knihy Vojtěcha Volavky O moderním umění.[3] a roku 1966 knihy o architektu Bohuslavu Fuchsovi.[4]
Bibliografie (výběr)
- K počátkům města Brna, Časopis matice moravské 60, 1936, č. 5, s. 257–314
- Středověká Telč, Praha 1941
- Město Třešť a jeho památky, Praha 1943
- O pojem baroka v architektuře, Olomouc 1944
- Rájec nad Svitavou. Státní zámek a okolí, Praha 1953 (s T. Bulionovou-Kubátovou, H. Rokytou)
- Telč. Městská památková rezervace a státní Zámek, Praha 1958, 1976
- Raněstředověká Olomouc, Praha-Brno, 1959
- Kroměříž, Praha 1963 (s V. Jůzou, I. Krskem, J. Petrů)
- Znojmo, Praha 1966 (s B. Samkem, M. Stehlíkem)
- Umění a svět. Studie z teorie a dějin umění, Praha 2001 (ed. B. samek, Z. Kudělka), ISBN 80-200-0926-4
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
