Václav Cílek

Václav Cílek (* 11. května 1955 Brno) je český geolog, spisovatel a popularizátor vědy.^[2] V letech 2004–2012 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR.

RNDr. Václav Cílek, CSc.
Narození	11. května 1955 (69 let) Brno Československo Československo
Povolání	pedagog, spisovatel, překladatel, geolog, klimatolog, popularizátor vědy, publicista a filozof
Alma mater	Univerzita Karlova
Žánr	literatura faktu
Témata	geologie, klimatologie, literatura, filozofie, překlad a popularizace vědy
Ocenění	Cena Toma Stopparda (2004) Cena ministra životního prostředí (2007) Cena VIZE 97 (2009) Cena Egona Erwina Kische (2021; Zámek Letohrad)
Děti	Eliška Cílková
Rodiče	Václav G. Cílek[1]
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

S rodiči pobýval v Tanzanii, kde jeho otec pracoval jako geolog. Zde studoval v letech 1969–1970 na střední škole, dále vystudoval hornickou průmyslovku v Příbrami a Přírodovědeckou fakultu – obor geologie na Univerzitě Karlově v Praze.

V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1990 pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 až 2001 pak na částečný úvazek v Centru teoretických studií. Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR, ale roku 2012 se rozhodl tento post opustit a vrátit se na místo vědeckého pracovníka, aby se mohl více věnovat odborným výzkumným pracím. Roku 2012 se pak stal novým ředitelem Pavel Bosák.^[3] Žije v Praze, má dvě dcery – mladší z nich, Eliška Cílková, je česká hudební skladatelka.

Přestože se ve své práci zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů.

Publicistika

Václav Cílek spolupracoval na více než třiceti knižních titulech, své texty publikuje v řadě časopisů, např. Vesmír^[4], Týdeník Echo^[5], dříve též Respekt^[6].

Spolupracuje též s Českým rozhlasem a s Českou televizí. Byl např. průvodcem televizních pořadů Putování starými cestami (2005), Aleje jako součást naší krajiny (2007), Kameny v české krajině (2008) a Řeka v proudu času (2009) nebo seriálů Podzemní Čechy (2001) a Podzemní Čechy II (2009), na kterých se též významně podílel autorsky.

Ocenění

Za knihu Krajiny vnitřní a vnější a za následující knihu Makom: Kniha míst získal Cenu Toma Stopparda za rok 2004 (cena za literární eseje). V červnu 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie“. V roce 2009 získal Cenu Nadace VIZE 97.^[7]

Bibliografie (výběr)

• 1985: Heavy Mineral Accumulations in Coastal Mozambique
• 1995: Podzemní Praha: Soupis podzemních objektů hlavního města a vybraná bibliografie, ISBN 80-85304-34-1
• 1997: Píseň pro odcházející duši
• 2002: Krajiny vnitřní a vnější: texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a také o tom, proč lezeme na rozhlednu, ISBN 80-86569-29-2
• 2003: Střední Čechy: příroda, člověk, krajina, ISBN 80-86569-40-3 (spolu s Vojenem Ložkem a Jarmilou Kubíkovou)
• 2003: Velká kniha o klimatu Zemí koruny české, ISBN 978-80-86367-34-7 Jiří Svoboda, Zdeněk Vašků; spoluautor
• 2004: Makom: kniha míst, ISBN 80-86569-91-8
• 2004: Vstoupit do krajiny. O přírodě a paměti středních Čech, ISBN 80-86569-58-6 (spolu s Vojenem Ložkem, Pavlem Mudrou)
• 2005: Tichý břeh světa. ISBN 80-7363-036-2. (spolu s Hanou Rysovou)
• 2005: Střední Brdy ISBN 80-7084-266-0, hlavní autor
• 2006: Tsunami je stále s námi: eseje o klimatu, společnosti a katastrofách, ISBN 80-86851-22-2
• 2007: Nejistý plamen: Průvodce ropným světem. ISBN 978-80-7363-122-2. (spolu s Martinem Kašíkem)

  Citát: „Mají Arabové pravdu, když říkají: Děda jezdil na velbloudu, otec řídí auto, syn létá letadlem a vnuk bude jezdit na velbloudu?“ (v úvodu knihy)

• 2007: Borgesův svět. ISBN 978-80-7363-109-3
• 2008: Dýchat s ptáky: Obyčejné texty o světle paměti, pravdě oblaků a útěše míst ISBN 978-80-7363-202-1
• 2008: Podzemní Praha: Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy, ISBN 978-80-7281-346-9. (spolu s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem)
• 2009: Orfeus: Kniha podzemních řek, ISBN 978-80-7363-244-1
• 2009: Krajina z druhé strany, ISBN 978-80-903759-5-6. (vydáno k příležitosti předání Ceny Nadace VIZE 97)
• 2010: Jak to vidí Václav Cílek, ISBN 978-80-86212-84-5 (přepis rozhovorů s redaktory ČRo 2)
• 2010: Archeus: Fragment radostné vědy o trpaslících, ISBN 978-80-7363-290-8
• 2011: Kameny domova, ISBN 978-80-86713-82-3
• 2012: Prohlédni si tu zemi, ISBN 978-80-7363-419-3
• 2013: Krajiny domova (Albatros)
• 2014: Labyrinty světa (Albatros)
• 2014: Posvátná krajina: Eseje o místech, silách a dracích, ISBN 978-80-87580-72-1
• 2014: Kameny a hvězdy, ISBN 978-80-7363-603-6
• 2015: To Breathe with Birds: A Book of Landscapes, ISBN 978-0-8122-4681-0 (University of Pennsylvania Press)
• 2017: Tetín svaté Ludmily. Místo, dějiny a spiritualita. Dokořán, Praha 2017, ISBN 978-80-7363-771-2.
• 2017: Poutník časem chaosu: rozhovor s Janem Dražanem. Zeď, Praha 2017, ISBN 978-80-906593-5-3.
• 2019: Podzemní památky středních Čech. Dokořán, Praha 2019, ISBN 978-80-7363-942-6.
• 2020: Jak přejít řeku. Dokořán, Praha 2020, ISBN 978-80-7363-996-9.
• 2021: Půda a život civilizací. Dokořán, Praha 2021, ISBN 978-80-7675-015-9.
• 2022: Český a moravský les: Jeho počátky, současný stav a výhled do budoucnosti. Dokořán, Praha 2022, ISBN 978-80-7675-041-8.
• 2022 Vlhošť. Hora v labyrintu skal (spoluautoři: Jiří Adamovič a Kamil Podroužek). Dokořán, Praha 2022. ISBN 978-80-7675-069-2.