Uzemnění
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Uzemnění je vodivé spojení elektrického rozvodu nebo různých kovových předmětů se zemí. Účelem uzemnění je zajištění správné činnosti některých elektrických zařízení a ochrana před úrazem elektřinou, ochrana před bleskem, přepětím a před účinky statické elektřiny.
V rámci přenosové soustavy se uzemňují například uzly generátorů, transformátorů. Dále se uzemňují kovové pláště a části elektrických strojů a spotřebičů (např. elektromotorů), kovové konstrukce staveb, kovové rozvody a hromosvody.
Půda je vlivem zemní vlhkosti do určité míry elektricky vodivá. To umožňuje využít zemi jako elektrický vodič. Spojíme-li jeden vodič elektrického zdroje se zemí, země v okolí tohoto spojení bude mít zhruba stejný elektrický potenciál jako tento vodič. Spojíme-li se zemí v dosahu tohoto potenciálu jiný vodivý předmět, např. kovový kryt elektromotoru, přiřadíme mu potenciál uzemněného vodiče zdroje. Dostane-li se elektřina vlivem poruchy na kostru motoru, je tento poruchový proud na kostře sveden do země a nemůže se škodlivě projevit, protože kostra motoru je uzemněná na potenciál jednoho vodiče zdroje. Jsou-li v obvodu zapojeny jisticí a bezpečnostní prvky, např. elektrický jistič nebo proudový chránič, poruchový proud tekoucí do země způsobí jejich vypnutí, a tím odpojení vadného zařízení.
Každé uzemnění se skládá ze dvou částí – zemnicí elektrody (zemniče) a zemního svodu. Zemnič zajišťuje dobrý elektrický kontakt s půdou a zemní svod propojuje zemnič se zemněným zařízením.
Zemniče mohou být náhodné nebo strojené.
Obecně platí, že čím je větší celková styčná plocha zemniče s půdou a v čím větší hloubce je zemnič uložen, tím menší zemní odpor zemnič má a tím je kvalitnější. Snahou je dosažení co nejmenšího odporu zemniče. Počet zemničů (v případě zemnicích tyčí nebo desek) nebo délka zemnicího pásu, kterou je nutno použít, silně závisí na druhu a vlhkosti půdy. Proto pro realizaci uzemnění neexistuje jednoznačný návod ani výpočet a je třeba odborníkem nechat změřit elektrický odpor půdy v daném místě. Ten podle změřených výsledků zemnič navrhne.
Pro uzemnění mají být využity zejména zemniče náhodné. Strojené zemniče se zřizují jen v následujících případech:
Pro pracovní uzemnění kladného pólu ve stejnosměrných zařízeních se nemá používat náhodný základový zemnič.
Typ a hloubka uložení zemničů musí být takové, aby se při vysychání půdy, ani jejím promrzání nezvyšoval odpor uzemnění nad požadovanou hodnotu. Hodnota odporu musí být pokud možno taková, aby v případě výboje např. blesku, byl odpor zemnícího vodiče a s ním spojených zařízení ze všech přilehlých předmětů nejnižší. Tím pádem je rozdíl elektrického pole mezi např. bleskem ionizovaným vzduchem a zemnícím vodičem nejvyšší a výboj je sveden. Jinak je při vysokém odporu vyšší pravděpodobnost, že blesk udeří jinam, než do uzemnění, jak je požadováno a případně dojde k újmě na zdraví.
Uzemnění můžeme rozdělit dle několika kritérií.
Obrázky, zvuky či videa k tématu uzemnění na Wikimedia Commons Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
