Uzbecká sovětská socialistická republika (Uzbecká SSR, uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси, O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика, Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika) byla svazová republika SSSR ve střední Asii. Hlavní město byl Taškent.
Stručná fakta
Uzbecká sovětská socialistická republika
uzbecky Ўзбекистон Совет Социалистик Республикаси – O`zbekiston Sovet Socialistik Respublikasi, rusky Узбекская Советская Социалистическая Республика – Uzbekskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika
←  |
1924–1991 |
↓ |
vlajka |
znak |
|
| Geografie
|
|
|
Rozloha |
447 400 km² |
| Obyvatelstvo |
Počet obyvatel |
18 460 000 (v roce 1986) |
Národnostní složení |
Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové |
| Státní útvar |
|
|
| Státní útvary a území |
| Předcházející
|
Následující
|
|
Zavřít
V roce 1986 měla 18,49 mil. obyvatel, z toho 68,7 % byli Uzbekové, dále Rusové, Tataři, Kazaši, Tádžikové, Karakalpaci a Kyrgyzové.
Uzbecká SSR vznikla 27. října 1924 na části území Turkestánské autonomní SSR, Bucharské LSR, a Chórezmské LSR. V roce 1925 se stala součástí SSSR. Nezávislost na SSSR vyhlásil Uzbekistán 31. srpna 1991.
Rozloha byla 447 400 km². Na západě a severu hraničila s Kazašskou SSR, na východě s Kyrgyzskou SSR, na jihovýchodě s Tádžickou SSR, na jihu a jihozápadě s Turkmenskou SSR a na jihu s Afghánistánem.
Uzbecká SSR byla charakterizována jako průmyslová republika s rozvinutým kolektivním zemědělstvím a ložisky ropy, zemního plynu, uhlí, mědi, molybdenu, zlata a síry. Hlavním průmyslovým odvětvím bylo strojírenství orientované na výrobu zemědělských strojů (kombajny na sběr bavlny, secí stroje) a dopravních prostředků (traktory). Následoval průmysl těžební, energetický, hutnictví železa i barevných kovů, petrochemický, chemický, výroba hnojiv, plastických hmot, stavebních hmot, textilní (bavlna, hedvábí), oděvní, papírenský, kožedělný, potravinářský a výroba koberců. V zemědělství nutné zavodňování. Hlavním odvětvím rostlinné výroby bylo pěstování bavlníku (62 % sklizně v SSSR), rýže a dalších obilnin, ovoce, zeleniny, vinné révy. V živočišné výrobě především chov ovcí a koz (9,19 milionů ks v roce 1985, z ovcí 2/3 karakulských), skotu (4,06 milionu ks v roce 1985), prasat (700 tisíc ks v roce 1985), dále drůbež, koně, velbloudi. Chov bource morušového.
- od 8. století př. n. l. na území Uzbekistánu zasahovaly Baktrie, Chorezm a Parthie
- 6.–4. století př. n. l. součást achaimenovské říše
- 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
- 3.–2. století př. n. l. součást říše Seleukovců a řecko-baktrijského státu
- 1. století př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
- 6. století dobyto tureckými kmeny
- pol. 8. století dobyto Araby, islamizace
- 9.–13. století postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
- 1. pol. 13. století vpád mongolsko-tatarských hord
- 14.–15. století součást tímúrovské říše
- 15. století stát Šajbánovců
- přelom 15.–16. století vpád kočovných uzbeckých kmenů
- 16. století chivský a bucharský chanát
- 18. století kokandský chanát
- 60.–70. léta 19. století části Uzbekistánu připojeny k Rusku
- 1868 Buchara ruským protektorátem
- 1873 Chorezm ruským protektorátem
- 1876 kokandský chanát součástí Turkestánské gubernie Ruska; prosinec 1925 Kokand připojen k Uzbecké SSR
- 1916 středoasijské povstání
- 1917 vyhlášen nezávislý Chivský chanát (Chorezm); 1920 Chorezmská lidová socialistická republika; 1921 Chorezmská sovětská lidová republika; 1923 Chorezmská sovětská socialistická republika; únor 1925 Chorezm začleněn do Uzbecké SSR
- listopad 1917-březen 1918 ustavena sovětská moc
- duben 1918 většina území začleněna do Turkestánské ASSR (rozpuštěna 27.10.1924)
- 1918–1920 boje „rudých“ s „bílými“ a basmači
- 1920 Bucharská sovětská republika; 1920 Bucharská lidová sovětská republika; 1922–1923 bucharský emirát (protisovětská moc); 1924 Bucharská sovětská socialistická republika; únor 1925 Buchara začleněna do Uzbecké SSR
- 1920–1921 pozemková a vodní reforma
- 5. 12. 1924 vytvořena Uzbecká SSR
- 1925 Karakalpacká autonomní oblast součástí Kazašské ASSR; 1930 začleněna k RSFSR; 1932 Karakalpacká ASSR součástí RSFSR; 1936 začleněna do Uzbecké SSR; 1990 státní suverenita Karakalpacké sovětské republiky; 25.12.1991 součást Uzbekistánu; 1992 autonomní republika Uzbekistánu
- květen 1925 Uzbecká SSR svazovou republikou SSSR
- 1925 vznik komunistické strany
- 1926–1929 pozemková a vodní reforma
- 1936 do Uzbecké SSR začleněna Karakalpacká ASSR
- 20. 6. 1990 vyhlášena státní suverenita
- 31. 8. 1991 Republika Uzbekistán
- 25. 12. 1991 úplná nezávislost – zánik SSSR
Tato část článku potřebuje úpravy.
Turkestánská autonommní sovětská republika
- 30. 4. 1918 – 2. 6. 1918 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- 2. 6. 1918 – 5. 10. 1918 – Ivan Osipovich Tobolin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- 5. 10. 1918 – 19. 1. 1919 – Vsevold Dmitrievich Votintsev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- 31. 3. 1919 – červenec 1919 – Aristarkh Andreyvich Kazakov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- červenec 1919 – září 1919 – Pyotr Alekseyevich Kobozev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- září 1919 – leden 1920 – Ivan Andreyevich Apin – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- leden 1920 – srpen 1920 – Turar Risqulovich Risqulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- srpen 1920 – 24. 9. 1920 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
Turkestánská autonomní sovětská socialistická republika
- 24. 9. 1920 – květen 1921 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- květen 1921 – červen 1922 – Nazir Tyuryakulovich Tyuryakulov – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- červen 1922 – říjen 1922 – Abdullo Rahimbayevich Rahimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- říjen 1922–1. 1. 1924 – Inagadzhan Khidir-Aliyev – předseda Ústředního výkonného výboru; RCP
- 9. 1. 1924–27. 10. 1924 (-listopad 1924) – Nedirbay Aytakov – předseda Ústředního výkonného výboru; Turkestánská ASSR rozpuštěna 27. 10. 1924; RCP
Buchara
Bucharská sovětská republika
- 2. 9. 1920–14. 9. 1920 – Ahmedzhan Abdusaidov „Hamdi“ – předseda Prozatímního revolučního výboru
- 8. 10. 1920–18. 10. 1920 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru
Bucharská lidová sovětská republika
- 18. 10. 1920 – 22. 9. 1921 – Mirza Abdulkadyr Mansuroghli Muhitdinov – předseda Ústředního revolučního výboru
- 1921 – 23. 9. 1921 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda Ústředního revolučního výboru
- 23. 9. 1921 – duben 1922 – Polat Usmon Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
- 3. 1. 1922 – 12. 4. 1922 – Muin Jon Aminov – úřadující předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
- 12. 4. 1922 – 18. 8. 1922 – Muin Jon Aminov – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
- 18. 8. 1922 – 19. 9. 1924 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
Bucharská sovětská socialistická republika
- 19. 9. 1924 – 17. 2. 1925 – Porsa Khodzhayev – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPB
Chorezm
Chivský chanát 1917–1920
- (září 1910) 13. 2. 1917 – 1. 10. 1918 – Isfandiyar Jurji Bahadur Khan – chán
- říjen 1918 – 2. 2. 1920 – ´Abd Allah Khan – chán
Chorezm (Chiva)
- 2. 2. 1920 – březen 1920 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda Revolučního výboru
- březen 1920 – 30. 4. 1920 – Jumaniyoz Sulton Muradoghli – předseda prozatímní vlády
Chorezemská lidová sovětská republika
- 30. 4. 1920 – 6. 3. 1921 – Hoji Pahlavon Niyoz Yusuf – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK
- 6. 3. 1921 – 15. 5. 1921 – Qoch Qoroghli – předseda Prozatímního revolučního výboru; CPK
- 15. 5. 1921 – 23. 5. 1921 – Khudoybergan Divanoghli – předseda prezídia Shromáždění lidových zástupců; CPK
Chorezemská sovětská lidová republika
- 23. 5. 1921-červen 1921 – Mulla Nozir – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- červen 1921-září 1921 – Allabergan – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- září 1921 – 27. 11. 1921 – Ata Maqsum Madrahimoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 27. 11. 1921 – 23. 6. 1922 – Jangibay Murodoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 23. 6. 1922 – 20. 10. 1923 – Abdulla Abdurahmon Khojaoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 20. 10. 1923 – 23. 10. 1923 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
Chorezemská sovětská socialistická republika
- 23. 10. 1923 – 1924 – K. Safaroghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 1924 – Sultonkari Jumaniyoz – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 1924 – 17. 2. 1925 – Temurkhoja Yaminoghli – předseda prezídia Ústředního výkonného výboru; CPK
- 5. 12. 1924 – 17. 2. 1925 – Fayzulla Ubaydullayevich Khodzhayev (Khojaoghli) – předseda Revolučního výboru; CPU
- 17. 2. 1925 – 19. 7. 1938 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev (Yoldosh Okhunbobooghli) – předseda Ústředního výkonného výboru; CPU
- 19. 7. 1938 – 21. 7. 1938 – Usman Yusupovich Yusupov – předseda Nejvyššího sovětu; CPU
- 21. 7. 1938 – 28. 2. 1943 – Yoldashbay Akhun Baba oglu Babayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 22. 3. 1943 – 17. 3. 1947 – Abduvali Muminov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 17. 3. 1947 – 21. 8. 1950 – Amin Irmatovich Niyatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 21. 8. 1950 – 24. 3. 1959 – Sharof Rashidovich Rashidov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 24. 3. 1959 – 25. 9. 1970 – Yagdar Sadykovna Nasriddinovová – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 25. 9. 1970 – 20. 12. 1978 – Nazar Matkarimovich Matchanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 20. 12. 1978 – 21. 12. 1983 – Inamdzhan Buzrukovich Usmankhodzhayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 21. 12. 1983 – 9. 12. 1986 – Akil Umrzoqovich Salimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 9. 12. 1986 – 9. 4. 1988 – Rafik Nishanovich Nishanov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 9. 4. 1988 – 6. 3. 1989 – Pulat Kyrgyzbayevich Khabibullayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 6. 3. 1989 – 24. 3. 1990 – Mirzolim Ibragimovich Ibragimov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; CPU
- 24. 3. 1990 – 25. 12. 1991 (-současnost) – Islam Abduganiyevich Karimov – prezident; bezp. /F
Autonomní republika
Další informace Název, Rozloha v km2 ...
| Název | Rozloha v km2 | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
| Karakalpacká ASSR | 164 900 | 1 075 000 | Nukus |
Zavřít
Oblasti
Další informace Název, Rozloha v km² ...
| Název | Rozloha v km² | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
| Andižanská | 4 200 | 1 554 000 | Andižan |
| Bucharská | 39 400 | 1 017 000 | Buchara |
| Džizacká | 20 500 | 626 000 | Džizak |
| Ferganská | 7 100 | 1 944 000 | Fergana |
| Chorezemská | 6 300 | 891 000 | Chorezm |
| Kaškadarská | 28 400 | 1 387 000 | Karši |
| Namanganská | 7 900 | 1 303 000 | Namangan |
| Navoiská | 110 800 | 593 000 | Navoi |
| Samarkandská | 16 400 | 1 935 000 | Samarkand |
| Surchandarská | 20 800 | 1 092 000 | Termez |
| Syrdarská | 5 100 | 519 000 | Gulistan |
| Taškentská | 15 600 | 4 038 000 | Taškent |
Zavřít
- Malá československá encyklopedie V., Praha, Academia 1987
- Malá československá encyklopedie VI., Praha, Academia 1987
Obrázky, zvuky či videa k tématu Uzbecká sovětská socialistická republika na Wikimedia Commons 
