norská tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Ulrikke Pia Eikeriová (* 16. prosince 1992 Oslo) je norská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje. V sérii WTA 125 vybojovala dvě trofeje ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a třicet dva ve čtyřhře.[2]
| Ulrikke Eikeriová | |
|---|---|
_(52144087486).jpg) Ulrikke Eikeriová na French Open 2022 | |
| Stát |  Norsko |
| Datum narození | 16. prosince 1992 (31 let) |
| Místo narození | Oslo, Norsko[1] |
| Bydliště | Oslo, Norsko |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 963 439 USD |
| Tenisová raketa | Wilson |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 400–278 |
| Tituly | 0 WTA, 11 ITF |
| Nejvyšší umístění | 206. místo (16. dubna 2018) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2021, 2022) |
| US Open | 1. kolo kvalifikace (2014, 2015, 2019) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 342–215 |
| Tituly | 3 WTA, 2 WTA 125, 32 ITF |
| Nejvyšší umístění | 26. místo (22. dubna 2024) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2022) |
| French Open | 3. kolo (2024) |
| Wimbledon | 2. kolo (2023, 2024) |
| US Open | 2. kolo (2021, 2022) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2024) |
| French Open | finále (2022) |
| Wimbledon | semifinále (2024) |
| US Open | 1. kolo (2024) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 30. srpna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2018 na 206. místě a ve čtyřhře v dubnu 2024 na 26. místě.[1]
Na grandslamu si zahrála s Belgičanem Joranem Vliegenem finále smíšené čtyřhry French Open 2022, v němž prohráli s japonsko-nizozemskou dvojicí Ena Šibaharaová a Wesley Koolhof.[3] V otevřené éře se tak stala prvním norským tenistou, který postoupil do finále jedné ze soutěží grandslamu a od čtvrtého titulu Molly Bjurstedtové na US Championships v roce 1918 druhým v historii. Tři dny po ní se do finále dvouhry pařížského grandslamu probojoval také její krajan Casper Ruud.
V norském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 jerevanským základním blokem 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Mauriciu, v němž vyhrála dvouhru nad Astrid Tixierovou. Norky zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřiceti mezistátním utkáním s bilancí 21–18 ve dvouhře a 14–6 ve čtyřhře.[4]
V juniorském tenisu si s Chilankou Camilou Silvaovou zahrála semifinále čtyřhry Australian Open 2010, v němž nestačily na Babosovou s Dabrowskou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala během května 2009, kdy jí patřilo 16. místo.[2]
_(52190176247).jpg)
V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2007, když na turnaji v rodném Oslu dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla krajance Karolině Steirové ze sedmé světové stovky. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během srpna 2010 v jihofinském Savitaipale, na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Do finále prošla přes Moniku Tůmovou a v něm přehrála nejvýše nasazenou Finku Piiu Suomalainenovou z páté stovky žebříčku. Do prvního finále události s nejvyšší 100tisícovou dotací postoupila na Grand Est Open 88 2019 ve francouzském Contrexéville. V závěrečných kolech vyřadila Andrianjafitrimovou a Trevisanovou, než ji v boji o titul zastavila Ukrajinka Katarina Zavacká.[5][2]
Na okruhu WTA Tour debutovala červencovou čtyřhrou BRD Bucharest Open 2018, v níž se její spoluhráčkou stala Ruska Polina Lejkinová. Na úvod podlehly rumunsko-německému páru Irina Baraová a Nicola Geuerová. První vyhraný zápas dosáhla v jūrmalském deblu Baltic Open 2019. Po boku Francouzky Elixane Lechemiové postoupila do semifinále, kde je vyřadily pozdější kanadsko-srbské vítězky Sharon Fichmanová a Nina Stojanovićová.[5][2] Premiéru v hlavní soutěži grandslamu zaznamenala v ženském deblu French Open 2020 poté, co se Španělkou Alionou Bolsovovou nastoupily jako náhradnice. V prvním kole však nenašly recept na desáté nasazené Hayley Carterovou s Luisou Stefaniovou.[5][2]
Premiérové finále na túře WTA odehrála ve čtyřhře antukového Ladies Open Lausanne 2021. S Řekyní Valentinou Grammatikopoulouvou v něm však nestačily na Švýcarky Susan Bandecchiovou se Simonou Waltertovou, hrající na divokou kartu.[6] Titul získala v deblové soutěži Tenerife Ladies Open 2021, kde startovala s Australankou Ellen Perezovou. V závěrečném duelu si poradily s ukrajinskými turnajovými trojkami Ljudmylou Kičenokovou a Martou Kosťukovou.[7] Premiérový zápas ve dvouhře vyhrála na sedmý pokus, když na Credit One Charleston Open 2022 z kategorie WTA 500 jako kvalifikantka porazila Ukrajinku Nadiju Kičenokovou. Stala se tak první Norkou, která zvítězila v singlovém utkání okruhu WTA Tour od Amy Jönssonové na Pattaya Open 1991.[8][9]
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2022 | French Open | antuka |  Joran Vliegen |
 Ena Šibaharaová  Wesley Koolhof |
6–7(5–7), 2–6 |
| Legenda |
|---|
| Grand Slam (0) |
| Turnaj mistryň (0) |
| WTA 1000 (0) |
| WTA 500 (1–1) |
| WTA 250 (2–2) |
| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | červenec 2021 | Lausanne, Švýcarsko | WTA 250 | antuka |  Valentini Grammatikopoulou |
 Susan Bandecchiová Simona Waltertová |
3–6, 7–6(7–3), [5–10] |
| Vítězka | 1. | říjen 2021 | Tenerife, Španělsko | WTA 250 | tvrdý |  Ellen Perezová |
 Ljudmyla Kičenoková Marta Kosťuková |
6–3, 6–3 |
| Finalistka | 2. | 16. července 2022 | Lausanne, Švýcarsko | WTA 250 | antuka |  Tamara Zidanšeková |
 Olga Danilovićová Kristina Mladenovicová |
bez boje |
| Vítězka | 2. | 18. června 2023 | Nottingham, Spojené království | WTA 250 | tráva |  Ingrid Neelová |
 Harriet Dartová Heather Watsonová |
7–6(8–6), 5–7, [10–8] |
| Vítězka | 3. | 30. září 2023 | Tokio, Japonsko | WTA 500 | tvrdý | Ingrid Neelová |
Eri Hozumiová Makoto Ninomijová |
3–6, 7–5, [10–5] |
| Finalistka | 3. | 21. dubna 2024 | Stuttgart, Německo | WTA 500 | antuka (h) | Ingrid Neelová |
 Čan Chao-čching Veronika Kuděrmetovová |
6–4, 3–6, [2–10] |
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (2–1 Č) | |
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | červenec 2022 | Contrexéville, Francie | antuka |  Tereza Mihalíková |
 Chan Sin-jün  Alexandra Panovová |
7–6(10–8), 6–2 |
| Finalistka | 1. | květen 2023 | Saint-Malo, Francie | antuka | Eri Hozumiová |
Greet Minnenová Bibiane Schoofsová |
6–7(7–9), 6–7(3–7) |
| Vítězka | 2. | srpen 2023 | Chicago, Spojené státy | tvrdý | Ingrid Neelová |
 Cristina Bucșová Alexandra Panovová |
bez boje |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
