Ulrike Meyfarthová
západoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka ve skoku do výšky From Wikipedia, the free encyclopedia
Ulrike Nasseová - Meyfarthová (* 4. května 1956 Frankfurt nad Mohanem, Hesensko) je bývalá západoněmecká atletka, dvojnásobná olympijská vítězka, mistryně Evropy a dvojnásobná halová mistryně Evropy ve skoku do výšky.
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Atletika na LOH | ||
| zlato | Mnichov 1972 | skok do výšky |
| zlato | L.A. 1984 | skok do výšky |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| stříbro | Helsinky 1983 | skok do výšky |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | Athény 1982 | skok do výšky |
| Halové ME v atletice | ||
| stříbro | Mnichov 1976 | skok do výšky |
| bronz | Vídeň 1979 | skok do výšky |
| zlato | Milán 1982 | skok do výšky |
| zlato | Göteborg 1984 | skok do výšky |
| Univerziáda | ||
| stříbro | LU 1979 | skok do výšky |
Kariéra
V roce 1972 reprezentovala na Letních olympijských hrách v Mnichově. V šestnácti letech se stala historicky nejmladší vítězkou skoku do výšky.[1] Výkonem 192 cm tehdy vyrovnala světový rekord Rakušanky Ilony Gusenbaurové.[2] O rok později získala stříbro na juniorském mistrovství Evropy v Duisburgu.[3]
V roce 1976 vybojovala výkonem 189 cm stříbrnou medaili na halovém ME v Mnichově, kde mj. vybojovala bronz československá výškařka Milada Karbanová. V témže roce neprošla sítem kvalifikace na Letních olympijských hrách v kanadském Montrealu, když nad její síly bylo překonání výšky 180 cm. Celkově obsadila dělené 22. místo.[4]
Na evropském šampionátu 1978 v Praze na strahovském stadionu Evžena Rošického vybojovala páté místo. V roce 1979 si odvezla z halového ME ve Vídni bronzovou medaili. V témže roce získala za výkon 192 cm stříbro na světové letní univerziádě v mexickém Ciudad de Mexico.
V roce 1981 skončila na halovém ME ve francouzském Grenoblu těsně pod stupni vítězů, na 4. místě (188 cm). O rok později se stala v Miláně halovou mistryní Evropy, když ve finále překonala 199 cm. Stejnou výšku zdolala také Andrea Bieniasová (stříbro) z NDR a Katalin Sterková z Maďarska (bronz).[5] Triumfovala též na ME v atletice v Athénách, kde vytvořila výkonem 202 cm nový světový rekord.[2]
V roce 1983 získala na prvním atletickém mistrovství světa v Helsinkách stříbrnou medaili, když nestačila jen na sovětskou výškařku Tamaru Bykovovou, která jako jediná překonala ve finále dvoumetrovou hranici.[6] 21. srpna 1983 na evropském poháru v Londýně překonala společně s Tamarou Bykovovou 203 cm a obě se staly držitelkami světového rekordu.[2] Bykovová 25. srpna následně rekord v italské Pise vylepšila o další jeden centimetr.
V roce 1984 získala ve švédském Göteborgu druhý titul halové mistryně Evropy a podruhé se stala olympijskou vítězkou. V dějišti her, v kalifornském Los Angeles skočila ve finále napoprvé 202 cm a stala se druhou výškařkou v historii, jež vybojovala na olympijských hrách v této disciplíně dvě zlaté medaile.[7] Totéž dokázala na začátku 60. let jen Rumunka Jolanda Balaşová, která první zlato získala na LOH v Římě v roce 1960 a o čtyři roky později titul obhájila na olympiádě v Tokiu.
Osobní rekordy
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.