třída italských pancéřových křižníků From Wikipedia, the free encyclopedia
Třída Pisa byla třída italských pancéřových křižníků. Skládala se ze tří jednotek. Zatímco Pisa a Amalfi byly postaveny pro italské královské námořnictvo, třetí Georgios Averof byl prodán Řecku.
| Třída Pisa | |
|---|---|
![Thumb](#/media/Soubor:Italian_Armored_Cruiser,_"Pisa",_1918.jpg) Pisa | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | _crowned.svg){kind=small} Regia Marina Řecké námořnictvo |
| Typ | pancéřový křižník |
| Lodě | 3 |
| Osud | 1 potopen 2 vyřazeny |
| Předchůdce | třída Giuseppe Garibaldi |
| Nástupce | třída San Giorgio |
| Technické údaje Pisa[1] | |
| Výtlak | 9832 t (standardní) 10 600 t (plný) |
| Délka | 130 m (na vodorysce) 140,5 m (max.) |
| Šířka | 21 m |
| Ponor | 7,1 m |
| Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 22 kotlů 20 000 hp |
| Rychlost | 23 uzlů |
| Dosah | 2500 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 687 |
| Výzbroj | 4× 254mm kanón (2×2) 8× 190mm kanón (4×2) 16× 76mm kanón (16×1) 8× 47mm kanón (8×1) 4× 6,5mm kulomet (4×1) 3× 450mm torpédomet (3×1) |
| Pancíř | 80–200mm boky 160mm hlavní věže 130mm sekundární věže 50–130mm paluba 180mm velitelská věž |
Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Křižníky Pisa a Georgios Averof postavila loděnice Cantiere navale fratelli Orlando v Livornu.[1][2] Zbývající Amalfi postavila loděnice Cantieri navali Odero v Janově.[1] Řecký křižník Georgios Averof byl pojmenován na památku podnikatele Jorgose Averoffa (1815–1899), jehož potomci uhradili plnou čtvrtinu nákladů na jeho pořízení.[2]
Jednotky třídy Pisa:[1]
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|
| Pisa | 1905 | 15. září 1907 | 1. září 1909 | Od roku 1921 loď pobřežní obrany, vyřazen 1937. |
| Amalfi | 1905 | 5. května 1908 | 1. září 1909 | Dne 7. července 1915 byl v Jaderském moři potopen německou ponorkou UB-14. |
| Georgios Averof | 1907 | 12. března 1910 | 16. května 1911 | Vyřazen 1952, cvičný hulk, od roku 1986 muzejní loď.[2] |
Hlavní výzbroj tvořily čtyři 254mm kanóny ve dvouhlavňových věžích (Georgios Averof nesl ráži 234 mm), které doplňovalo dalších osm těžkých děl ráže 190 mm v dvoudělových věžích na bocích trupu. Lodě dále nesly šestnáct 76mm kanónů, dva 47mm kanóny a tři 450mm torpédomety.[3] Pohon obstarávaly dva parní stroje s trojnásobnou expanzí, kterým páru dodávalo 22 kotlů typu Belleville. Komíny byly tři. Lodě dosahovaly rychlosti až 23,5 uzlů. Dosah byl 2500 námořních mil při 12 uzlech.[1]
Oba italské křižníky byly roku 1911 nasazeny v Italsko-turecké válce.
V roce 1912 vypukla první balkánská válka, ve které se Řecko střetlo s Osmanskou říši. Pod vedením kontradmirála Kountouriotise, jehož vlajkovou lodí byl Georgios Averof, Řekové zvítězili v bitvách u Elii a u Lemnosu.
Všechny tři jednotky byly na počátku první světové války v aktivní službě. Itálie do války vstoupila v roce 1915 a Řecko ještě později. Zatímco Pisa a Georgios Averof válku přečkaly, Amalfi byl potopen 7. července 1915 poblíž Benátek německou ponorkou UB-14.
Georgios Averof byl dále nasazen v řecko-turecké válce v letech (1919–1922). Nasazen byl také ve druhé světové válce. Po německé invazi do Řecka se lodi podařilo uniknout do Alexandrie. V dalších válečných letech sloužila zejména při doprovodu konvojů. V roce 1952 byl křižník vyřazen, byl využíván k výcviku a jako plovoucí kasárna. Od roku 1986 je přístupný jako plovoucí muzeum. Zůstal jediným dochovaným pancéřovým křižníkem.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
