čínský císař říše Sung From Wikipedia, the free encyclopedia
Tu-cung (čínsky pchin-jinem Dùzōng, znaky 度宗; 2. května 1240 – 12. srpna 1274), vlastním jménem zprvu Čao Meng-čchi (čínsky pchin-jinem Zhào Mèngqǐ, znaky zjednodušené 赵孟启, tradiční 趙孟启), od roku 1251 Čao C’ (čínsky pchin-jinem Zhào Zī, znaky zjednodušené 赵孜, tradiční 趙孜), později Čao Čchi (čínsky pchin-jinem Zhào Qí, znaky zjednodušené 赵祺, tradiční 趙祺), panoval od roku 1264 jako císař čínské říši Sung. Nastoupil po bezdětném strýci, císaři Li-cungovi.
| Tu-cung | |
|---|---|
| císař říše Sung | |
 císař Tu-cung | |
| Doba vlády | 16. listopadu 1264 – 12. srpna 1274 |
| Éra vlády | Sien-čchun (咸淳, 1265–1274) |
| Úplné jméno | Čao Meng-čchi (赵孟启), Čao C’ (赵孜, od 1251) Čao Čchi (赵祺) |
| Chrámové jméno | Tu-cung (度宗) |
| Posmrtné jméno | Tuan-wen ming-wu ťin-siao chuang-ti (端文明武景孝皇帝) |
| Narození | 2. května 1240 Šao-sing |
| Úmrtí | 12. srpna 1274 (ve věku 34 let) Čína |
| Předchůdce | Li-cung |
| Nástupce | Kung-cung |
| Manželky | císařovna Čchüan a vedlejší manželky |
| Potomci | Čao Š’ (císař Tuang-cung, Čao Sien (císař Kung-cung), Čao Ping (císař Ping), 4 další synové a 2 dcery |
| Rod | Čao |
| Dynastie | Sung |
| Otec | Čao Jü-žuej |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tu-cung se narodil jako Čao Meng-čchi 2. května 1240 Čao Jü-žuejovi. Čao Jü-žuej byl mladší bratr Li-cunga, císaře jihočínské říše Sung, nosil titul kníže ze Žung (榮王).
V jedenácti letech byl Čao Meng-čchi přejmenován na Čao C’a. Li-cungovi synové zemřeli v raném věku, proto císař povolal ke dvoru několik mladých členů císařského rodu, preferoval mezi nimi Čao C’a, roku 1253 jmenovaného císařským synem (chuang-c’, 皇子) a roku 1260 korunním princem.[1] Císař Li-cung zemřel po dvoudenní nemoci 16. listopadu 1264, načež Čao C’ bez problémů nastoupil na trůn, znám je pod svým chrámovým jménem Tu-cung.[2]
Zpočátku vlády císař vyzval své úředníky, aby byli přímí a informovali ho o všech problémech země, ale z jeho strany to zůstalo jen platonickou výzvou nepotvrzenou činy. Záhy zcela odvrhl své povinnosti a oddával se zábavám, pití a ženám. Řešení všech civilních a vojenských záležitostí přenesl do rukou hlavního rádce Ťia S’-taoa, stojícího v čele vlády už od roku 1260.[3]
Za vlády Tu-cunga říši Sung sužovala povstání, války a nepokoje. Nejnebezpečnější byla mongolská agrese. Roku 1268 armáda Mongolské říše v čele s Bajanem a Chubilajem zaútočila na sungskou říši. Šest let Číňané s Mongoly bojovali v dnešní provincii Chu-pej. Až roku 1274 Mongolové zvítězili v rozhodující bitvě u Siang-čou. Osudovou porážku, po které se sungská armáda nevzchopila k vážnějšímu odporu proti Mongolům, Ťia S’-tao před císařem utajil.
Tu-cung zemřel krátce poté, novým panovníkem se stal jeho čtyřletý syn Čao Sien, známý posmrtným jménem Kung-cung. Na sungském císařském trůnu se v krátké době postupně vystřídali tři malí synové Tu-cunga, poslední z nich zahynul roku 1279 a s ním skončila i říše Sung.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
