From Wikipedia, the free encyclopedia
Tribut (latinsky tributum) je platba (finanční nebo naturální) placená vládcem jiným panovníkům. Nejčastěji tak každoročně platil závislý vládce (kmene neboli tribu) svému lennímu pánovi (například králi, nebo císaři). V minulosti také tribut platily například státy poražené ve válkách svému pokořiteli.
Jako tribut je také nazývána přímá daň panovníkovi v antickém Římě.
Ve východní Asii se postupem doby mezí čínskými říšemi a okolními státy vytvořila síť zahraničně-obchodních vztahů shrnovaná pod pojem čínský tributární systém. Systém vycházel z přesvědčení Číňanů, že jejich země je centrem civilizace a kultury, které je vzorem pro okolní svět. Nečínské státy v něm byly povinny přinášet tribut – například kočovníci ze severu a severozápadů koně, země jihovýchodní Asie koření a vzácná dřeva – čímž uznali své podřízené postavení, čínský císař poslům oplátkou věnoval dary – luxusní výrobky, hedvábí, čaj, mince – a povolil obchodovat.
Vzniklé obchodní vztahy byly vesměs vzájemně výhodné, zapojené země někdy získávaly bezpečnostní záruky[1] a zpravidla zůstávaly politicky nezávislé.[2] Prostřednictví tributárního systému, který usnadnil kulturní výměnu, čínské prvky hluboce ovlivnily kulturu sousedních zemí a vznikal tak sinocentrický mezinárodní pořádek,[3] zejména v mingském (1368–1644) a čchingském (od poloviny 17. století) období, kdy tributární systém vzkvétal.[4]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.