Transmisogynie (též psáno jako trans-misogynie) je intersekcí transfobie a misogynie, kterou zažívají trans ženy a transfeminní lidé.[1][2][3] Tento termín zavedla Julia Serano ve své knize Whipping Girl ve snaze popsat konkrétní formu útlaku, kterou trans ženy zažívají.[4][5][6] V rozhovoru pro The New York Times Serano uvádí, že transmisogynie má kořeny v despektu k ženskosti, která je ve společnosti „zesměšňována ve srovnání s maskulinními zájmy a genderovým vyjádřením“.[7]
Transmisogynie je základním konceptem transfeminismu a pracuje s ní také intersekční feministická teorie. Serano za jedince zažívající transmisogynii nepovažuje pouze transgender osoby, ale i osoby identifikující se jako drag queens.[8]
Idea transmisogynie vyplívá ze dvou dalších typů společenských předsudků, které Serano v knize Whipping Girl popisuje: tradičního sexismu a opozičního sexismu. Tradiční sexismus lze popsat jako společenský jev, kdy „mužství a maskulinita jsou považovány za nadřazené ženskosti a feminitě“. Opoziční sexismus je přesvědčení, že muž a žena jsou „rigidní, vzájemně se vylučující kategorie“. Transmisogynie má základ v kombinaci obou těchto konceptů.[9]
Podle Serano je aspektem transmisogynie fakt, že existence trans žen představuje hrozbu pro „genderovou hierarchii, na jejímž vrcholu jsou muži“.[10] Genderová teoretička Judith Butlerová uvádí, že vražda transgender žen muži je „nejtoxičtější možnou formou maskulinity“. Jedná se podle ní o způsob, jakým vrah může okamžitě prokázat moc nad obětí v případě, že je idea neměnné povahy jeho moci (t.j. maskulinity) ohrožena. Podle Butlerové trans ženy tím, že se maskulinity vzdaly, ukazují, že nejde o neměnnou vlastnost.[11]
Spojené státy americké
Transgender ženy čelí horší diskriminaci než ostatní transgender lidé. Studie zkoumající zkušenosti lidí po změně pohlaví na pracovišti zjistila, že trans ženám se plat sníží v průměru o třetinu, jsou méně respektovány a jsou více často obtěžovány. Na druhou stranu, trans muži zažívají mírné zvýšení platu a větší autoritu na pracovišti.[12]
Trans lidé jsou oběťmi neúměrně velkého množství trestných činů z nenávisti, přičemž většinu těchto trestných činů zažívají trans ženy. Americká Národní koalice programů proti násilí v roce 2012 zjistila, že transgender lidé se stávají obětí policejního násilí 3,32krát častěji než cisgender lidé, zatímco specificky trans ženy jsou oběťmi 2,90krát častěji než všichni lidé (cisgender i transgender), kteří nejsou trans ženami. Dále bylo zjištěno, že více než polovina všech obětí vražd LGBTQ lidí byly transgender ženy.[13]
Ve Spojených státech je transmisogynie primárně zaměřena na trans ženy jiné než bílé barvy pleti. Nadace Human Rights Campaign uvádí významný překryv mezi genderovou identitou a rasou obětí násilí na trans lidech: ze všech známých vražd transgender lidí v letech 2013 až 2018 byly trans ženy obětí v téměř 90 % případů a černošské trans ženy v přibližně 70 % případů.[14] Dále bylo v roce 2017 zjištěno, že 21 % transgender žen a 47 % černošských transgender žen zažilo uvěznění, což je míra mnohem vyšší než u celkové populace USA.[15] Transmisogynie specificky proti černošským transgender ženám se nazývá transmisogynoir.
Julia Serano tvrdí, že mnoho trans žen zažívá další úroveň misogynie ve formě fetišizace.[16] Poznamenává, že i po genderové tranzici jsou trans ženy stále často vnímány jako muži, nicméně v sexualizovaném kontextu jsou takto vnímané málokdy. V sexuálním průmyslu, jehož cílovým publikem jsou primárně heterosexuální muži, jsou trans ženy z velké části prezentovány jako sexuální objekty spíše než jako agresoři.[17]
Podle Serano není nadměrná sexualizace trans žen pouze efektem toho, že transgender ženy jsou relativně vzácné a tedy viděny jako „exotické“: poznamenává, že trans ženy jsou více sexualizovány i ve srovnání s jinými typy „vzácných“ žen.[18] Vysvětlení vidí v konceptu, který nazývá „dichotomie predátor – kořist“, tedy v tom, že v sexuálním kontextu jsou „muži viděni jako predátoři a ženy jako kořist“.[17] Kvůli tomuto pohledu jsou trans ženy vnímány jako schválně lákající muže tím, že samy sebe přeměňují v sexuální objekt.[19]
Transmisogynní násilí a sexuální obtěžování zaměřené na transfeminní jedince je často pácháno spíše cizími lidmi než někým, koho oběť zná, a často zahrnuje pouliční obtěžování (tzv. catcalling) a další formy verbálního napadání.[20]
Transmisogynie je odlišná od transfobie v tom, že se transmisogynie zaměřuje hlavně na trans ženy a jiné transgender jedince, kteří vyjadřují ženskost, zatímco transfobie je obecnější pojem, který pokrývá širší spektrum předsudků a diskriminace vůči transsexuálním a transgender jedincům.[21] Julia Serano píše, že „když se většina vtipů na úkor trans lidí soustředí na ‚muže v šatech‘ nebo ‚muže, kteří si chtějí uříznout penis‘, není to transfobie – je to transmisogynie. Když je většina násilí a sexuálních útoků spáchaných na trans lidech namířena proti trans ženám, není to transfobie – je to transmisogynie."[9]
Negativní postoje a agrese, které cisgender lidé vůči transgender lidem chovají, mohou vést k mikroagresím a diskriminaci. Setká-li se s nimi trans jedinec, může to poškodit jeho duševní a fyzické zdraví. Výzkum ukázal značné rozdíly v otázkách duševního zdraví trans, genderově diverzních a genderově nekonformních dětmí ve srovnání s cisgender mládeží.[22] Diskriminace a agrese na základě genderu vedly k nárůstu sebevražd a pokusů o sebevraždu u trans mládeže. Tyto nepříznivé důsledky nezpůsobují jen jejich vrstevníci, ale také systémová diskriminace, jako jsou zákazy používání správných školních toalet nebo odepření přístupu k medikální tranzici. Pokračující nespravedlnost a předsudky vytváří pro transgender lidi nebezpečné sociální prostředí.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
