Transcendence

Transcendence (z lat. transcendó, překračuji, přesahuji) označuje přesahování, překračování toho, co je bezprostředně dáno, například jako smyslová skutečnost. Opak je imanence.^[1]

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Významy slova

• V soudobé filosofii velmi široký pojem, který může zahrnovat jak běžnou každodenní transcendenci každé situace, k níž samozřejmě patří i nějaké očekávání (obavy, naděje atd.), které ji zřejmě přesahuje, tak také metafyzické tvrzení nadsmyslových skutečností.
• Transcendentální filosofie Immanuela Kanta se nevěnuje zkoumání obsahů vědění, nýbrž jeho obecným podmínkám. Mezi takové apriorní podmínky poznání patří pojmy prostoru a času, bez nichž by ani smyslové poznání nebylo možné.
• Transcendentálie čili „přesažné pojmy“ jsou ve scholastické filosofii obecná označení, která přesahují hranice kategorií a mohou tedy patřit jakémukoli jsoucnu – například „jedno“, „dobré“, „pravdivé“, případně i „krásné“ a podobně.
• V teologii může transcendence znamenat to, co přesahuje smyslovou skutečnost a dává jí smysl. Tak je v křesťanství Bůh transcendentní, neboť není součástí světa, ale jeho původcem (Stvořitelem), který každou smyslovou skutečnost přesahuje.
• V matematice transcendentní funkce „přesahuje“ oblast algebraických funkcí, které lze vyjádřit polynomem. Podobně transcendentní číslo „přesahuje“ oblast kořenů rovnic s racionálními koeficienty.