série o čtyřech částech From Wikipedia, the free encyclopedia
Tetralogie je umělecké (nejčastěji literární) dílo o čtyřech relativně samostatných částech, které spolu souvisejí motivicky, látkově nebo problémově.
Původ tetralogie můžeme najít již v antickémŘecku, kdy v Athénách o slavnostech Dionýsových soutěžili řečtí básníci se souborem tří tragédií (viz heslo trilogie) doplněných na tetralogii tematicky spřízněnou tzv. satyrskou hrou. Jen výjimečně byla satyrská hra zastoupena tragédií čtvrtou, např. Alkéstis u Euripida, která však obsahuje celou řadu burleskních prvků. Žádný takový soubor divadelních her se však nedochoval. Satyrské drama Próteus patřící k jediné dochované antickétrilogii, k AischylověOrestei je ztraceno, a Euripidovatrilogie (Kréťanky, Alkmeón v Psófidě, Télefos) patřící k Alkéstis se dochovala jen ve zlomcích.
Literatura
Pío Baroja: Moře (Dobrodružný život Shantiho Andíi, Bludiště sirén, Vznešení kormidelníci, Hvězda kapitána Chimisty), první část vyšla česky pod názvem Sedm záhad.
Horst Bienek: Slezská tetralogie (První Polka, Zářijové světlo, Čas beze zvonů, Země a oheň).
Max Brand: Hvízdavý Dan (Nezkrotní, Noční jezdec, Sedmý muž, Dcera Danna Barryho).
Označení filmová tetralogie je pojem zavádějící resp. nemusí být stálý, neboť u komerčně úspěšných filmů mohou být dotáčena jejich další pokračování. Nikdo proto nemůže říci, zdali to, co je dnes charakterizováno jako tetralogie, nebude zítra pentalogií resp. filmovou sérií. V kinematografii má proto tento pojem smysl pouze u výrazně časově ohraničených nebo již definitivně uzavřených děl.