čeleď rostlin From Wikipedia, the free encyclopedia
Kosmatcovité (Aizoaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hvozdíkotvaré (Caryophyllales). Jsou to sukulentní byliny často neobvyklého vzhledu a s nápadnými květy. Rostou v teplých oblastech celého světa, nejvíce druhů je v jižní Africe. Pěstují se jako zajímavé sukulenty a některé druhy také jako venkovní letničky. Čeleď je v malém měřítku zastoupena i v jižní a západní Evropě.
 Kosmatcovité | |
|---|---|
 Lampranthus sp. | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
| Čeleď | kosmatcovité (Aizoaceae) Martynov, 1820 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kosmatcovité jsou sukulentní jednoleté nebo vytrvalé byliny či polokeře přizpůsobené růstu v suchých oblastech. Obvykle mají C4 nebo CAM metabolismus. Často obsahují alkaloidy, betalainy a rafidy šťavelanu vápenatého. Ve stoncích bývají koncentrické prstence vodivých svazků nebo střídající se prstence xylému a floému. Kořeny jsou nejčastěji vláknité, někdy i hlízovité. Listy jsou jednoduché, většinou vstřícné a bez řapíku, se zpeřenou ale nezřetelnou žilnatinou, silně sukulentní, s průhlednými buňkami ve středu čepele. Čepele listů mohou být ploché nebo s okrouhlým či trojúhelníkovitým průřezem anebo šupinovité. Palisty obvykle chybějí. Na povrchu listů bývá často voskový povlak.
Květy jsou pravidelné, obvykle oboupohlavné, s češulí, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových vrcholících. Okvětí je nerozlišené, obvykle z 5 více či méně srostlých lístků. Tyčinek je 5 až mnoho, vnější jsou často prodloužené a přeměněné ve staminodia nahrazující korunní lístky. Nitky tyčinek jsou volné nebo na bázi srostlé. Semeník je svrchní až spodní, srostlý ze 2 až 5 plodolistů. V každém plodolistu je 1 až mnoho vajíček. Plodem je lokulicidní, septicidní nebo kruhovitě pukající tobolka, někdy i dužnatá. Semena jsou bez endospermu a mohou mít míšek.[1][2][3]
Čeleď kosmatcovité zahrnuje asi 2500 druhů ve 127 rodech. Největší rody jsou Conophytum (asi 290 druhů), Delosperma (150), Lampranthus (150) a Drosanthemum (100 druhů).[1] Kosmatcovité jsou zastoupeny na všech kontinentech, četnost rodů a druhů je však velmi rozdílná. Centrum druhové diverzity je v jižní Africe, zatímco např. v celé tropické Americe je pouze 20 druhů v 7 rodech. Rody Sesuvium, Tetragonia a Trianthema jsou pantropické. Mnohé druhy, původně pěstované jako okrasné rostliny, v klimaticky příhodných oblastech celého světa zdomácněly.[4] Zástupci čeledi nejčastěji rostou v sušších oblastech tropů a subtropů se zimní deštivou periodou (mediteránní klima), časté jsou na pobřežních písčinách.
V Evropské flóře jsou původní 3 druhy kosmatcovitých: Aizoon hispanicum, Mesembryanthemum crystallinum a Mesembryanthemum nodiflorum. Mimo to se v jižní a západní Evropě porůznu vyskytuje množství zdomácnělých, případně zavlečených druhů: Aptenia cordifolia, Carpobrotus aequilaterus, Carpobrotus edulis, Carpobrotus glaucescens, Disphyma crassifolium, Drosanthemum floribundum, Drosanthemum hispidum, Erepsia heteropetala, Galenia secunda, Lampranthus deltoides, Lampranthus falciformis, Lampranthus glaucus, Lampranthus multiradiatus, Ruschia caroli.[5] V květeně České republiky není tato čeleď zastoupena, pouze čtyřboč rozložitá (Tetragonia tetragonoides) je vzácně zavlékána na rumiště.[6]
_-_Mesembryanthemum_crystallinum.jpg)
V klasické taxonomii byla čeleď kosmatcovité stejně jako dnes řazena do řádu hvozdíkotvaré (Caryphyllales). Někdy do ní byly řazeny i rody čeledi Molluginaceae,[2] případně byly rody Tetragonia a Tetragonocarpus řazeny do samostatné čeledi Tetragoniaceae.[3] Vymezení rodů je dosti proměnlivé, u některých taxonomů se lze setkat i se zařazením většiny druhů do velmi široce pojatého rodu Mesembryanthemum.[1]
Kosmatcovité s petaloidními staminodii (Mesembryanthemoideae a Ruschioideae) prošly bouřlivým rozvojem zejména v jižní Africe a také v Austrálii. Podle molekulárních studií tvoří monofyletickou skupinu.
Podle kladogramů APG jsou kosmatcovité součástí monofyletické větve řádu hvozdíkotvaré zahrnující čeledi líčidlovité (Phytolaccaceae), nocenkovité (Nyctaginaceae), Lophiocarpaceae, Barbeuiaceae, Gisekiaceae a Sarcobataceae.[7] V současné taxonomii je čeleď kosmatcovité členěna na 4 podčeledi:
Kosmatcovité jsou velmi dobře přizpůsobeny růstu v suchém a slunném prostředí. V pokožce dužnatých listů i stonků mají měchýřkovité buňky sloužící k uchovávání vody. V extrémních případech je celá rostlina redukována na pár vstřícných, téměř kulovitých listů. U některých rodů, např. Ophtalmophyllum a Fenestraria, jsou listy válcovité a téměř celé skryté v půdě, na povrchu se objevuje pouze vrcholová část s průhledným 'oknem', přičemž zelené asimilující buňky jsou omezeny na tenkou vrstvu při okraji nebo na bázi listu.[1]
Květy kosmatcovitých bývají nápadné a lákají rozličný hmyz, zejména včely, vosy, motýly, mouchy a brouky. Většinou jsou cizosprašné. Drobná semena jsou obvykle šířena větrem nebo vodou. Tobolky některých druhů se otevírají jen pokud jsou vlhké. Semena zvláště z tobolek pukajících kolem dokola jsou do okolí rozstřikována deštěm.[1][4]
Některé druhy, zvláště z rodů Trianthema a Sesuvium, mají velký areál rozšíření. Tato druhy jsou povětšině vázány na vlhké biotopy a semena jsou šířena vodou nebo ptáky. Ostatní druhy kosmatcovitých mají spíše omezené areály výskytu.[2]
Čtyřboč rozložená (Tetragonia tetragonoides), nazývaná také novozélandský špenát, je používána jako zelenina. Rostlina pochází z Nového Zélandu, dnes je však pěstována po celém světě. Plody kosmatcovníku Carpobrotus edulis a Carpobrotus acinaciformis jsou jedlé a jako zelenina slouží i dužnaté listy. Šťávu z listů používají jihoafričtí domorodci při zánětech v krku, popáleninách apod., neboť má antiseptické účinky. Jedlé jsou i různé druhy kosmatce, např. australský Mesembryanthemum aequilaterum nebo chilský M. chilense. Z plodů afrického druhu M. forskahlei si beduíni v povodí Nilu připravují chléb.[9]
Žvýkání kořenů některých druhů kosmatce, jako je Mesembryanthemum crystallinum a M. nodiflorum, způsobuje díky obsahu alkaloidů (zejména mesembrin a mesembrenin) vizuální halucinace. Podobné alkaloidy obsahují i druhy Sceletium expansum a S. tortuosum, používané jihoafrickými domorodci jako stimulans a narkotikum.[9]
Kosmatcovité jsou pěstovány především jako okrasné rostliny. Nejhojněji pěstovaná letnička z čeledi kosmatcovité je kosmatec sedmikráskovitý (Dorotheanthus bellidiformis). V některých oblastech se z nich stávají invazní rostliny, např. kosmatec (Mesembryanthemum) v Kalifornii.[4]
.JPG)
Acrodon, Acrosanthes, Aizoanthemum, Aizoon, Aloinopsis, Amphibolia, Antegibbaeum, Antimima, Apatesia, Arenifera, Argyroderma, Astridia, Bergeranthus, Bijlia, Braunsia, Brianhuntleya, Calamophyllum, Carpanthea, Carpobrotus, Carruanthus, Cephalophyllum, Cerochlamys, Chasmatophyllum, Cheiridopsis, Circandra, Cleretum, Conicosia, Conophytum, Corpuscularia, Cylindrophyllum, Daggodora, Deilanthe, Delosperma, Dicrocaulon, Didymaotus, Dinteranthus, Diplosoma, Disphyma, Dracophilus, Drosanthemum, Eberlanzia, Ebracteola, Ectotropis, Enarganthe, Erepsia, Esterhuysenia, Faucaria, Fenestraria, Frithia, Galenia, Gibbaeum, Glottiphyllum, Gunniopsis, Hallianthus, Hammeria, Hartmanthus, Hereroa, Hymenogyne, Ihlenfeldtia, Jacobsenia, Jensenobotrya, Jordaaniella, Juttadinteria, Khadia, Knersia, Lampranthus, Lapidaria, Leipoldtia, Lithops, Machairophyllum, Malephora, Malotigena, Marlothistella, Mesembryanthemum, Mestoklema, Meyerophytum, Mitrophyllum, Monilaria, Mossia, Namaquanthus, Namibia, Nananthus, Nelia, Neohenricia, Octopoma, Oophytum, Orthopterum, Oscularia, Ottosonderia, Peersia, Phiambolia, Pleiospilos, Plinthus, Prepodesma, Psammophora, Rabiea, Rhinephyllum, Rhombophyllum, Roosia, Ruschia, Ruschianthemum, Ruschianthus, Ruschiella, Sarcozona, Schlechteranthus, Schwantesia, Scopelogena, Sesuvium, Skiatophytum, Smicrostigma, Stayneria, Stoeberia, Stomatium, Tanquana, Tetragonia, Titanopsis, Trianthema, Tribulocarpus, Trichodiadema, Vanheerdea, Vanzijlia, Vlokia, Wooleya, Zaleya, Zeuktophyllum[10]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
