druh hmyzu From Wikipedia, the free encyclopedia
Tesařík pižmový (Aromia moschata) je brouk z čeledi tesaříkovití. Patří k nejkrásněji zbarveným tesaříkům žijícím v Česku.
 Tesařík pižmový | |
|---|---|
 Tesařík pižmový | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Řád | brouci (Coleoptera) |
| Podřád | všežraví (Polyphaga) |
| Čeleď | tesaříkovití (Cerambycidae) |
| Rod | Aromia |
| Binomické jméno | |
| Aromia moschata (L., 1758) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velikostí značně proměnlivý brouk, od 1,3 cm až téměř k 4 cm, s výraznými dlouhými tykadly. Sameček má tělo delší než samička. Štíhlé protáhlé tělo je kryto kovově lesklými, do modra až modrozelena či zelenofialova zbarvenými krovkami. Někteří jedinci mají i měděné nebo dokonce černé zbarvení. Poddruh A. moschata ambrosiaca (Steven) rozšířený na jihu má červený štít. Brouk, jak již jeho druhové jméno napovídá, nás zaujme i pachem výrazně připomínajícím pižmo. Aromatický pronikavě vonící sekret, který vzniká chemickou přeměnou v potravě přijímané kyseliny salicylové, vylučuje ze žláz ústících na hrudi. Mezi předohrudí a středohrudí má stridulační lišty, jejichž třením o sebe vzniká slyšitelný vrzavý zvuk.
Je rozšířen v Evropě (včetně ČR) a v mírném pásmu Asie; v Evropě se vyskytuje i vysoko za polárním kruhem. Žije roztroušeně od nížin do nižších horských poloh. Vyhledává především lužní lesy a břehové porosty s dostatkem vrb, topolů a olší, v jejichž dřevě se vyvíjejí larvy.
V Česku je rozšířen sporadicky, v některých lokalitách je hojný, jinde vzácný.[1]
Na místě, kde najde vhodný živný strom, můžeme pozorovat i více jedinců najednou.
Dospělý brouk létá v červenci a srpnu. Protože se živí pylem, usedá na různé květy (na okoličnatá květenství miříkovitých rostlin, na květy tavolníku, řebříčku aj.). V zahradách bývá pozorován, jak saje šťávu z přezrálého ovoce. Brouci také sají mízu na poraněných břízách, vrbách, olších či javorech. Někdy je můžeme vidět sát mízu v hojném počtu a spolu se sršni a babočkami. Dospělého brouka lze spatřit i přímo na kmeni stromu, ve kterém probíhal vývoj larev.[2]
.jpg)
Samička klade vajíčka pod kůru nebo do dutin stromů. Hostitelským stromem je nejčastěji vrba, resp. vrba jíva (Salix caprea), někdy topol, olše, jeřáb.
Bělavé larvy s malou příčnou hlavou a válcovitým, poněkud zploštělým tělem dorůstají asi 50 mm. Mají zakrnělé nohy – k pohybu v chodbách jim slouží části zesílené kutikuly (mozoly). Nejprve žijí pod kůrou, později vnikají do dřeva, v němž vykousávají chodbičky. Larev může být tolik, že po letech využívání zahubí hostitelský strom. (Většinou je to náletová jíva; její zničení není vnímáno jako významnější škoda.) Larva po dvou až třech letech zhotoví kukelní komůrku z dřevních pilin. Líhnoucí se brouk se prokusuje ven. Dospělci žijí jen několik týdnů v létě.
Na BioLibu probíhá mapování výskytu tohoto taxonu v České republice. Pokud jste se s ním v přírodě setkali, lze pozorování zaznamenat do databáze mapování výskytu.[3]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
