Sálih je jedním z koránských proroků, o nichž není zmínka v Bibli, ale jsou součástí Alláhovy zvěsti. Žil uprostřed národa Thámudovců a jeho příběh je spojen s osudem posvátné velbloudice.
Sálih a posvátná velbloudice
Sálih žil podle islámských historiků v době mezi prorokem Húdem (asi 200–300 let po potopě) a prorokem Abrahámem (okolo roku 1800 př.n.l.). Sálih byl součástí národa Thámudovců, který žil v oblasti Hidžázu (dnešní Saúdské Arábie). Korán nazývá lid Thámudu také jako "lid al-Hidžru" (lid kamenných příbytků / lid s příbytky ve skále).[1]
Archeologické nálezy o Thámudovcích
Nejstarší dochované záznamy o civilizaci Thámudovců máme z doby vlády Sargona II. z roku 715 př.n.l.[2] Archeologové nalezli kresby a nápisy, dochované po zaniklé říši Thámudovců.[3]
Bůh (Alláh) poslal k Thámudovcům proroka Sáliha, aby kázal proti vykořisťování chudých a nekonečném bažení po bohatství, jež se mezi lidmi rozšířilo.[4][5][6] Thámudovci však Sálihovi nevěřili[7][8][9], pokusili se jej zabít[10] a žádali si zázračné znamení.
Posvátná velbloudice
Prorok jim řekl, aby si vybrali, jaké znamení jim má Alláh dát, a vůdcové národa si řekli o absurdní přání: Sálih jim měl jako Boží znamení přivést obří (gigantickou) velbloudici, která vyleze přímo ze skály a v okamžiku, kdy se postaví na zem, porodí mládě. Také si přáli, aby velbloudice dávala tolik mléka, že z ní bude denně nasyceno celé město.[11]
Boží zkouška
Bůh tento požadavek splnil, ale dal lidem příkaz, že se s velbloudicí musí střídat o přístup k vodě – jeden den bude ze studny pít ona, a druhý zase lidé. Obyvatelé města Thámud si však nepřáli, aby lidé uvěřili v Boha, a proto poslali vraha, který měl Boží velbloudici zabít. Zavraždil ji právě, když pila u studny. Její mládě uteklo na posvátnou horu a volalo o pomoc, ale vrah jej dostihl a podřízl na kameni. Za to padla na říši Thámud Boží pomsta.[12][13][14][15]
Zánik Thámudovců
Obyvatelům se v průběhu několika dní začala měnit barvu kůže a nakonec byli všichni nalezeni, jak leží mrtví na zemi.[16][17][18] Islámští učenci se domnívají, že šlo buďto o vulkanickou erupci nebo o únik sopečných plynů ve skalních městech, které otrávily obyvatele Thámudu.[19]
Zachráněn byl pouze Sálih a věřící, kteří utekli spolu s ním zavčasu.[20][21]
Seznam koránských pasáží v chronologickém pořadí vzniku (podle Hrbka)[22]:
"A k Thamúdovcům jsme vyslali bratra jejich Sáliha, jenž pravil jim:
„Lide můj, uctívejte Boha a nemějte božstvo jiné kromě Něho; On dal vám
vzejít ze země a usídlil vás na ní. O odpuštění Jej proste a pokání
čiňte, neb Pán můj blízký je a popřeje sluchu prosícím.“ Korán 11:61
"A poslali jsme již kdysi k Thamúdovcům bratra jejich Sáliha, aby jim
řekl: „Uctívejte Boha!“ A hle, tehdy rozdělili se na skupiny dvě, jež
spolu byly rozhádány. Pravil Sálih:
„Lide můj, proč chcete uspíšit příchod zlého před dobrým? Kdybyste Boha o
odpuštění prosili, snad dostalo by se vám slitování.“ Korán 27:45-46
"A vyslali jsme k Thamúdovcům bratra jejich Sáliha, který řekl: „Lide
můj, uctívejte Boha a nemějte žádného božstva jiného kromě Něho! A nyní
již přišel k vám jasný důkaz od Pána vašeho: tato velbloudice Boží je
pro vás znamením - nechte ji pásti na zemi Boží, nečiňte jí nic zlého,
aby vás nepostihl trest bolestný! Pomněte,
že On vás nástupci po Ádovcích učinil a že vás usídlil v zemi, na
jejíchž pláních si hrady stavíte a v horách příbytky své si vytesáváte.
Pomněte dobrodiní Božího a nešiřte po zemi pohoršení!" Korán 7:73-74
"I řekli: „Sálihu, byls jedním z nás, v něhož jsme dříve naděje své
vkládali; chceš nám nyní zakazovat uctívání toho, co již otcové naši
uctívali? A máme značné pochybnosti stran toho, k čemu nás vyzýváš.“ Korán 1:62
"I řekli velmoži, ti, kdož pyšní byli z lidu jeho, těm, kdo utištění
byli, to je těm, kdo z nich uvěřili: „Víte určitě, že Sálih je poslem
Pána svého?“ Odpověděli: „My věru věříme v to, s čím seslán byl.“ Řekli ti, kdož pyšní byli: „My však nevěříme v to, v co vy věříte.“ Korán 7:75-76
"I pravili: „Přísahejme si vzájemně při Bohu, že v noci napadneme jej i
jeho rodinu! A potom řekneme jeho mstiteli: Svědky záhuby jeho rodiny
jsme nebyli a my vskutku jsme pravdomluvní.“ Korán 27:49
"Odpověděl: „Lide můj, co si myslíte? Mám-li jasný důkaz od Pána
svého a dostalo-li se mi od Něho milosrdenství,kdo mi tedy proti Němu
pomůže, jestliže Jej neuposlechnu? Tím rozmnožili byste jen mou ztrátu! Lide
můj, hle, toto je velbloudice Boží, jež pro vás je znamením. Nechte ji
pást na zemi Boží a nečiňte jí nic zlého, aby se vám nedostalo trestu
blízkého!“ Korán 11:63-64
"A strojili úklady, ale také my jsme lest připravili, aniž o tom měli tušení. A pohleď, jaký byl konec jejich úkladů: zahubili jsme je i s lidem jejich vším! A to zde jsou obydlí jejich zpustošená za to, že nespravedliví byli, a věru je v tom znamení lidem vědoucím." Korán 27:50-52
"A ochromili velbloudici a vzepřeli se tak rozkazu Pána svého řkouce:
„Sálihu, předveď nyní to, číms nám hrozil, jsi-li jedním z poslů
Božích!“ Korán 7:77
"A postihlo ty, kdož nespravedliví byli, vzkřiknutí jediné a jitro nalezlo je v domech jejich tvářemi k zemi ležící,
jako by v nich nikdy nebyli žili. Ó ano, Thamúdovci věru v Pána svého nevěřili! Ó ano, pryč tedy s Thamúdovci!" Korán 11:67-68
"Též obyvatelé al-Hidžru vyslance Naše za lháře prohlásili a přinesli jsme jim znamení Své, však oni se odvrátili. V horách si příbytky své, jsouce bezpečni, vysekávali a ozval se zrána nad nimi výkřik jediný a nebylo jim k ničemu to, co si vysloužili." Korán 15:80-84
"A postihlo je zemětřesení a nazítří ráno leželi v domech svých tvářemi k zemi. I
odvrátil se od nich Sálih a pravil: „Lide můj, předal jsem vám
poselství Pána svého a udělil jsem vám dobrou radu, ale vy zřejmě
nemilujete rádce.“ Korán 7:78-79
"A když přišel rozkaz Náš, zachránili jsme Sáliha a ty, kdož spolu s nim
uvěřili, z milosrdenství od Nás přicházejícího před hanbou dne onoho. A
Pán tvůj věru silný je i mocný." 11:66
